Maják odporu. V drtivém politickém tlaku prožívá slovenská divadelní scéna zlaté období
O veřejnou podporu přicházejí všechny projekty, které podle vlády ohrožují tradiční způsob života
Moravským divadlem v Olomouci se rozléhá obrovský aplaus. Herec Robert Roth si po pár minutách stoupá na okraj jeviště, gestem přerušuje ovace vstoje a pronese: „Děkujeme moc za podporu. Snažíme se dělat všechno pro to, abychom zmírňovali následky činů naší vlády.“ A sálem se znovu rozezní potlesk.
Je třetí květnová sobota a inscenací Slovenského národního divadla (SND) Pes na cestě vrcholí 28. ročník festivalu Divadelní Flora Olomouc. Když jeho ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil zvolil jako letošní téma mezinárodní přehlídky slovo Rovnost, logicky se se svým týmem při výběru hostujících souborů zaměřil na Slovensko.
Tamní scéna totiž aktuálně čelí bezprecedentnímu tlaku vlastní vlády, jež se snaží jakoukoli rovnost šancí v kultuře zlikvidovat. Právě v době, kdy na Moravu zamířilo to nejlepší ze současného slovenského divadla, se to projevilo dalším úderem: Fond na podporu umění ovládnutý lidmi ministryně kultury Martiny Šimkovičové rozhodl, že nezávislým souborům vzdorujícím vládě autokratického premiéra Roberta Fica nedá na další sezonu z veřejných peněz ani cent.
V ohrožení jsou však také kamenná divadla zřizovaná státem. O jejich napínavé situaci vypovídá i jeden detail v tištěném programu inscenace Pes na cestě. Na první straně je na čestném místě uveden podpis Zuzany Ťapákové, hned pod ním Miriam Kičiňové. První je kamarádka Šimkovičové, kterou loni ministryně bez jakýchkoli divadelních zkušeností dosadila na pozici generální ředitelky SND poté, co z této funkce vyhodila ceněného Mateje Drličku. Druhá v SND šéfuje činohře, jako dramaturgyně je dlouhodobě uznávaná i mezinárodně a je to právě Miriam Kičiňová, kdo momentálně funguje jako nárazníková zóna mezi divadelním souborem a vládou snažící si ho podmanit.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
