Muž, který říkal nepříjemné věci

Máloco je pro českou vědu tak typické jako malá ochota angažovat se veřejné debatě. Jen hrstka vědců má chuť oslovovat veřejnost i mimo rámec klasické popularizace a nastolovat nepříjemná témata - jít s kůží na trh, neschovávat se za nejednoznačnost, ale jasně říct, že máme problém. Kdo v minulých desetiletích sledoval třeba vyjádření českých vědců o klimatu, ví, o čem je řeč.

Molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám, který zemřel v úterý 29. listopadu ve věku 83 let, představoval výjimku. Neúnavně objížděl Česko a měřil kvalitu ovzduší – v Teplicích, na Ostravsku, v okolí dálničního přivaděče na pražském Spořilově. Ukázal, že například obyvatelé Ostravy-Radvanic, Poruby, Karviné nebo právě Spořilova dýchají vzduch, který způsobuje poškození genetického materiálu včetně DNA ve spermiích, vede k opožďování vývoje u dětí, zvyšuje dětskou úmrtnost a vyvolává řadu chorob od rakoviny přes cukrovku a vysoký krevní tlak až k ischemické chorobě srdeční. Neváhal třeba připínat městským strážníkům na uniformy detektory znečištění vzduchu nebo měřit jeho kvalitu v bytech v blízkosti rušných silnic.

Varoval, že situace je vážná nejen ve jmenovaných lokalitách, ale i třeba v celém Moravskoslezském kraji nebo Praze jako takové. Na stránkách Respektu upozorňoval, že nebezpečně vysokým koncentracím rakovinotvorného benzo(a)pyrenu, jenž poškozuje dědičnou informaci, je vystavena více než polovina obyvatel ČR, nebo že  u lidí s poškozením chromozomů, jejž znečištěné ovzduší vyvolává, se zvyšuje dvakrát až třikrát riziko, že onemocní právě rakovinou - a roste i třeba nebezpečí aterosklerózy.

Neúnavně také lidem připomínal, co jeho výsledky znamenají. Za neschopnost politiků a společnosti omezit automobilovou dopravu ve městech či více tlačit na těžký průmysl platíte nemocností svou i svých dětí a kratší délkou života – kratší o celé roky. Jako předseda Komise pro životní prostředí AV ČR organizoval kulaté stoly pro kolegy vědce i novináře a snažil se varování dostat k politikům. Jak připomíná Akademie věd ČR ve Šrámově nekrologu: „Smůla s našimi výsledky je v tom, že když zjistíme něco zajímavého, obvykle tím nikoho nepotěšíme,“ řekl, když mu akademie udělovala v srpnu 2019 nejvyšší akademickou medaili De scientia et humanitate optime meritis.

Ve středu 30. listopadu měl Radim Šrám v Praze pronést domluvenou přednášku. Ještě v úterý dopoledne s ním organizátoři komunikovali – říkal, že se necítí dobře, ale že se připojí alespoň online. Bohužel se tak už nedozvěděl, jaký je hlavní důvod jeho účasti – že mu byla udělena cena za celoživotní přínos k ochraně životního prostředí a že ji má převzít. Mělo to být překvapení.

Cenu mu organizátoři udělili in memoriam.