Je čas vypnout sítě
Europoslanci chtějí zakázat sociální sítě nezletilým. Je to správně?
Zakázat něco, s čím si nevíme rady, vypadá příliš jednoduše. Zakázat přístup na sociální sítě lidem pod šestnáct let, jak teď navrhuje Evropský parlament, je přesně takový případ. To ale neznamená, že nejde o správný směr uvažování.
Nejčastější argument proti zákazu sítí říká, že děti budou omezení stejně obcházet. To se ale stává každému zákazu. Loni v Česku obešlo 4253 lidí zákaz úmyslného ublížení na zdraví, přesto se shodneme, že tenhle paragraf rušit nebudeme. Každý zákaz totiž alespoň částečně plní svůj účel.
Odpůrci zákazu sítí namítají, že TikTok, Instagram atd. jsou jediným místem, kde se mladí lidé dozvídají informace o světě kolem sebe. Budiž, jenže na sítích je také spousta lží a nenávisti, které algoritmy cíleně tlačí do popředí. Pokud věříme, že u dětí je třeba regulovat přístup k informacím či zábavě, stěží můžeme sítě z této regulace vynechat. Zvlášť když sítě velmi propracovaně budují v dětech závislost a daří se na nich šikaně.
Když zakladatelé sociálních sítí před patnácti lety přesvědčovali politiky a veřejnost, že nezadržitelně budují lepší svět, a státy je proto mají nechat „postupovat rychle a rozbíjet staré věci“, jak prohlásil šéf Facebooku Mark Zuckerberg, byl to klam. Ve skutečnosti stvořili mocné firmy, které dnes brání i dílčím změnám, jež mohou být velmi rozumné.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
