Čeští vědci podpořili pěstování geneticky modifikovaných plodin

Jak čelit rostoucí světové poptávce po potravinách? Jak zabránit hladu ve třetím světě a zároveň udržet konkurenceschopnost Evropské unie ve srovnání s ostatními světovými velmocemi? Zástupci českých vědců mají jasný recept. Uvolnit restriktivní politiku Unie k pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Jaroslav Drobník, profesor Přírodovědecké fakulty UK a  předseda neziskové organizace Biotrin, tvrdí, že téma geneticky modifikovaných rostlin je v současné době z 95 procent tématem politickým. Upozornil zároveň na to, že před naším předsednictvím Unii bude předsedat Francie, která bude restriktivní politiku vůči GMO podporovat. „Princip předběžné opatrnosti využívá Unie výhradně proti GMO,“ postěžoval si na tiskové konferenci s tím, že ani po dvaceti letech nemá nikdo důkazy, že rizika plynou s genetického šlechtění. „Princip předběžné ochrany z roku 2000 musí být úměrný a neomezující. Evropská regulace je nejpřísnější na světě, je přísnější než ochrana před chemikáliemi.“

Záměrná dezinformace?

Podle Drobníka mnozí evropští politikové záměrně Evropany straší a dezinformují. Citoval výzkum Eurobarometru, kdy 41 procent Evropanů věří, že nemodifikované rajče, na rozdíl od modifikovaného, žádný genom nemá. „Přes padesát procent respondentů dokonce věří, že modifikovaným jablkem se může změnit lidský genom,“ postěžoval si. Pokud chce Unie dosáhnout lisabonských cílů a být technologickou špičkou světa, musí zároveň zavádět nejnovější technologie, zdůraznil. „Aby to nedopadlo jako s cíli RVHP. Nejdřív předehnat, pak dohnat a pak alespoň neztratit stopu.“

František Sehnal, ředitel Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, upozornil na to, že do roku 2050 by se měla produkce potravin zdvojnásobit, aby svět nehladověl. „Neznám zemi, kde by se tolik plýtvalo kvalitní půdou jako u nás, na které stojí sklady,“ kritizoval využívání půdy v České republice.

Dodal, že za posledních osm let se potraviny čtyřnásobně zdražily. Podle něj výhody geneticky modifikovaných plodin jsou v tom, že se přesně ví, jak byl genom plodiny změněn. Upozornil na to, že v celosvětovém měřítku produkce GMO roste ročně o deset až patnáct procent.

I když patří České republice v pěstování modifikované kukuřice v Unii třetí místo, stále to je v celosvětovém měřítku zanedbatelné. Českobudějovický ústav prováděl výzkum na Bt- kukuřici, která obsahuje gen z bakterie Bacillus Thuringiensis (Bt). Díky produkci delta toxinu je pak rezistentní vůči škůdcům. Unie produkci této kukuřice uvolnila v roce 2004.

„Žádné polní sledování neprokázalo škodlivý vliv na ekosystém,“ zdůraznil Sehnal. Podle něj musí ekonomické tlaky vést k uvolnění a produkce geneticky modifikovaných plodin. Evropa by se naopak měla připravit na regulaci insekticidů, které jsou mnohdy škodlivější, než GMO.

Podle Františka Kocourka, ředitele Výzkumného ústavu rostlinné výroby, se v posledních letech rozšířil zavíječ kukuřičný, který se stal postrachem českých zemědělců. Právě Bt-kukuřice je vůči napadení zavíječem odolná. V ČR byl osev této modifikované kukuřice v roce 2007 5000 hektarů, v tomto roce by se měl rozšířit na 8 000 hektarů.

Kdo posoudí škodlivost

Josef Soukup z České zemědělské univerzity je přesvědčen, že se musí při uplatňování principu předběžné opatrnosti postupovat přiměřeně, aby nebyla omezena aplikace nových technologií. „Co bude považováno za dostatečný důkaz o neškodlivosti? Sto studií během pěti let? Kdo to posoudí? Může o relevantnosti vědeckých důkazů rozhodnout politik, nebo evropský komisař? Kdo zaplatí ekonomickou újmu? Kdo vyčíslí důsledky, že se používají zastaralé technologie,“ ptal se Soukup.

Přejedená Evropa

Podle Soukupa je i v současné době registrace nových odrůd komplikovaná, navíc musí pěstitel dodržovat principy koexistence (ohlašovací povinnost a evidence ploch, izolační vzdálenosti od „netransgenních“ ploch, značení produktů v celé vertikále výroby) „Z anonymního průzkumu mezi zemědělci jsme zjistili, že až třicet procent jich využívá nepovolené chemické prostředky, protože jsou účinnější než ty povolené,“ prohlásil Soukup. „Musíme myslet i na třetí svět, nejen na přejedenou Evropu,“ dodal.

Jeho slovům dává za pravdu rozhodnutí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Obě organizace vyzvaly k podpoře moderních GMO a přehodnocení politiky vůči biopalivům ve snaze čelit zdražování potravin ve světě.

Drobník připomenul, že přísnou regulaci MPO zavedla Unie v době, kdy trpěla nadbytkem potravin a chtěla zamezit dovozu těchto potravin ze Severní Ameriky.

„Cesta je jediná, musíme přistoupit na výkonné technologie. GMO mají mnohé přednosti. Bude ale potřeba zlepšit bioenergetické parametry,“ dodal Soukup.

Česko je výjimkou ve střední Evropě

Podle Kocourka jsou obecně evropští zemědělci konzervativní při zavádění nových technologií, naopak pochválil české zemědělce. Vyzdvihl i spolupráci s ministerstvem zemědělství, životního prostředí a agrární komory. S jeho slovy souhlasil i Drobník. Podle jeho názoru je Česká republika určitým ostrovem ve střední Evropě, která podporuje částečnou produkci GMO, na rozdíl od Rakouska, Polska nebo Maďarska.

Magdalena Klimovičová z české pobočky Greenpeace pro Respekt.cz odmítla, že by byla politika Unie vůči GMO restriktivní. Navíc zdůraznila, že o zákazu jednotlivých geneticky upravených plodin rozhoduje rada odborníků, která je podřízena Evropské komisi. Upozornila na problém geneticky upravených brambor, které mohou vyvolávat u některých lidí resistenci na některé antibiotika. Navíc podle Klimovičové Francie v lednu pozastavila pěstování Bt-kukuřice a čeká na výsledky expertizy národního úřadu pro bezpečnost potravin.

Tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar uvedl, že ministerstvo neuvažuje o rozšíření možnosti pěstovat další GMO, než je Bt – kukuřice. „V případě modifikované kukuřice se nekontaminuje okolí, kukuřice nemá v Evropě příbuzné plodiny. Řepka by však byla velkým problémem. Následky na dopady na ekosystém nejsou spočítány,“ řekl pro Respekt.cz. Dodal, že pěstování GMO nepatří k prioritám českého předsednictví Unii. „Naše stanovisko je dlouhodobě opatrně kritické.“