Dobrácký slovenský truhlář a židovská vdova pomohli Američanům pochopit holokaust

„Bude to jeden z deseti filmů dekády, které si budeme nejvíc pamatovat,“ psal v roce 1966 nadšeně autor newsletteru vlivného amerického Katolického úřadu pro film. Nechválil ani hollywoodský muzikálový hit Za zvuků hudby, který o pár týdnů později získá pět Oscarů, ani historický velkofilm Doktor Živago, ani ikonický italský western Pro pár dolarů navíc. Místo ve filmovém kánonu šedesátých let věštil československému Obchodu na korze – snímku, který začíná jako tragikomedie z fašizujícího se slovenského maloměsta a končí jako existenciálně hororové drama z počátků holokaustu.

Tehdy už měl za sebou zářnou premiéru v Cannes. Jozef Kroner a Ida Kamińska si z Francie v atmosféře uvolnění vztahů mezi Východem a Západem odvezli zvláštní cenu za herecký výkon. Následoval festival v New Yorku, umístění v anketě The New York Times o desítku nejlepších filmů roku a nominace na Oscara. Spolu se zástupci Itálie či Japonska se československý snímek dostal mezi pětici nominovanou v kategorii nejlepší zahraniční film, kterou nakonec vyhrál. Nejen jako první československý snímek z celkových tří za celou historii tuzemské kinematografie, ale i jako první film ze zemí tehdejšího východního bloku vůbec.

Od oslavovaného vítězství, za něž režiséry Jána Kadára a Elmara Klose pochválil po návratu na Pražském hradě i prezident Antonín Novotný, uplynulo letos v dubnu šedesát let. V příběhu tuzemské kinematografie bude Obchod na korze navždy spojován s tímhle prvenstvím. Proč ale Američané v půli šedesátých let hlasovali zrovna pro tenhle film?

Nestandardní partnerství