Vary 9: Bond by měl zůstat bílým mužem. Ale ať už jím bude kdokoli, zvedne se zase vlna nevole

Nejvíc ji bavila práce na dobrodružném filmu Bounty s Melem Gibsonem a Anthonym Hopkinsem, ale spojována je hlavně s bondovkami, pro které hledala vhodné herce a herečky uplynulé čtyři dekády. Jejím posledním Bondem byl před pěti lety snímek Není čas zemřít. „Už jsem toho měla dost. Přišlo mi to i symbolické. Zabijeme Bonda, je čas odejít. Hodně mě překvapilo, když oznámili, že ho znovu vzkřísí,“ říká Debbie McWilliams (74) v rozhovoru pro Respekt vedeném na karlovarském festivalu, kde byla jedním z hostů části věnované filmovému průmyslu.

Letos poprvé se uděloval Oscar za casting. Jako zakládající členka Mezinárodní asociace castingových režisérů jste dlouhá léta bojovala za to, aby byla práce castingových režisérek a režisérů uznána jako kreativní profese, která je stejně důležitá jako třeba kamera. Proč byl proti tomu takový odpor?

Upřímně, netuším. Napadají mě jen dvě věci. Jednak že filmovému průmyslu dominují muži a 85 procent castingových režisérek jsou ženy. A stejně jako v mnoha dalších oblastech života, když je rovnováha vychýlená ve prospěch mužů, ženy jsou upozaďovány. A zadruhé, nikdo jako by přesně nevěděl, co děláme – nedá se to zachytit do příručky. Lidé jsou často přesvědčeni, že film může obsadit každý. Že to nevyžaduje žádnou zvláštní kvalifikaci, znalosti či schopnosti. Proto lidé na odpovědných místech neviděli důvod, proč by se ta profese měla oceňovat.

Nikdy vám nikdo z vedení Americké filmové akademie, jež udílí Oscary, nebo z britské BAFTA neudal žádné důvody?