První dny po volbách. Co všechno (ne)může ovlivnit prezident? Proč bude klíčový šéf sněmovny? Otázky a odpovědi

Už za týden budou Češi a Češky vybírat své zástupce do dolní komory parlamentu. V sobotu večer se sečtou hlasy a ihned poté začne dlouhý maraton (nebo krátký sprint) jednání o budoucí koalici. Jak volby dopadnou, samozřejmě nevíme. Už teď je ale jasné, jaké momenty jsou důležité a vyplatí se je sledovat. Klíčové kroky přijdou v rozpětí hodin i týdnů po volbách – a všechny mohou napovědět mnohé z toho, jaké strany budou nakonec v Česku vládnout, jak bude vypadat složení kabinetu, ale i to, jaká politická atmosféra bude díky tomu v zemi panovat a jakou roli bude v její moderaci hrát hlava státu.

1. Hradní „slovíčkaření“ – hodiny až dny po volbách

Ústava nic takového neříká, ale z výzvy vítězi voleb se stalo prakticky nepsané pravidlo. Prezident po volbách pověří konkrétního člověka, aby sestavil vládu. Petr Pavel je v této situaci poprvé, takže jeho praxi teprve zažijeme, ale nic nenasvědčuje tomu, že by postupoval jinak než předchozí hlavy státu. Politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a autor paralelního životopisu prvních tří českých prezidentů přitom vidí jako důležitá slova, která prezident použije při pověření.

„Může vítěze voleb pověřit sestavením vlády, nebo pověřit jednáním o sestavení vlády,“ říká. První možnost by pak patrně znamenala, že prezident už ví, že vítěz voleb bude schopen sestavit většinu – to je scénář minulých voleb. Druhá pak znamená, že většina ve sněmovně ještě neexistuje a jednání o ní začínají. „Tomu může předcházet schůzka prezidenta s lídry stran – a to, koho si na ni pozve či nepozve, může napovědět, s kým prezident počítá,“ dodává Kopeček.