Poslední šance na Ankaru: Ústavní soud je připraven rychle projednat stížnost Petra Pavla na vládu

Jinak komunikativní předseda Ústavního soudu Josef Baxa si v posledních měsících dával velký pozor, aby veřejně nevystupoval. Přestal poskytovat rozhovory, nechodil na žádné akce. Jak se podle informací Respektu svěřil lidem ze svého okolí, hlavním důvodem je obava, aby instituci, kterou vede, vláda nemohla obvinit z podjatosti, pokud by k ní do Brna doputoval kompetenční spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a Babišovou vládou ohledně pravomocí hlavy státu.

Po pondělním jednání kabinetu, kde padlo definitivní rozhodnutí, že vláda prezidenta nepustí na summit NATO v turecké Ankaře, je jasné, že Baxovi se tahle zdrženlivost může vyplatit. Je totiž čím dál zřejmější, že klíčový spor brzy skutečně skončí u jeho soudu.

Stahují se mračna

Baxovy obavy se neopírají jen o pocit. Politici vládnoucí koalice opakovaně tvrdili, že Ústavní soud nemůže věci posuzovat nestranně, protože většina soudců v čele s Baxou byla vybrána právě současnou hlavou státu. Nejhlasitěji soud zpochybňoval ministr zahraničí Petr Macinka – poprvé už v okamžiku, kdy Pavel odmítl jmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Tento krok odstartoval stále sílící spory mezi Hradem a vládou, které nyní vyvrcholily. Macinka od té doby opakuje, že prezident je reprezentantem opozice. Navíc se blíží prezidentské volby a Andrej Babiš už v lednu oznámil, že chce, aby koalice vybrala svého protikandidáta. Pavlovo oslabení tak může jejich adeptovi pomoci.

„Možná si pan prezident od toho slibuje, že když Ústavní soud, který on plně jmenoval lidmi jemu blízkými nebo blízkými jeho vidění světa, tak možná si tímto způsobem v podstatě říká, aby mu Ústavní soud přidal nějaké kompetence,“ uvedl před časem Macinka s tím, že Motoristé nebudou kvůli Turkovi podávat žalobu na Pavla, protože by to stejně nemělo cenu, neboť by neuspěli. „Chápu, že to možná chce pan prezident. Možná má nějaké styky se svými soudci, které jmenoval na Ústavní soud,“ dodal. A podobné výroky padaly později ohledně Ankary.

Už zkraje roku se začaly objevovat na sociálních sítích koláže, na kterých byl vyobrazen Baxa s Pavlem a jež měly dokládat, že jsou spřízněni, takže soud nemůže být férový. I proto se Baxa začal upozaďovat, jediný moment, kdy promluvil veřejně, byl v květnu na tryzně v Terezíne, kde se připomínaly oběti nacistické okupace. Současnou atmosféru ve společnosti přirovnal k době před nástupem nacismu. A vyzval občany, aby bránili základní hodnoty a instituce. „Dnešní doba bolestně připomíná svět před devadesáti lety. Stahující se mračna,“ uvedl Baxa.

Co si Baxa myslí o možné kompetenční žalobě, i proto dnes nikdo neví. A vyčíst to nelze ani z žádného jeho vystoupení z minulosti. „Chce si udržet čistý štít, že když bude se soudci rozhodovat, bude to ryze odborné, ústavní rozhodnutí,“ říká jeden z lidí z jeho okolí. Hrad po pondělním jednání vlády neoznámil další postup s tím, že tak učiní tiskovou zprávou v průběhu úterka. Zdroje Respektu tvrdí, že prezident se na Ústavní soud téměř jistě obrátí.

Nechme se překvapit

Na rozdíl od jednání vlády před dvěma týdny se prezident Petr Pavel nynějšího zasedání neúčastnil, přestože se po týdnech odkladů finálně rozhodovalo o jeho osudu. Ministři k tématu dopředu nedostali podklady a během jednání kabinetu netušili, zda, kdy a jak prezidentovu účast projednají. Nakonec vláda o sestavě delegace rokovala v neveřejné části – v utajeném režimu až v úplném závěru jednání. Členové kabinetu vyslovili souhlas s návrhem Andreje Babiše, aby delegace byla ve složení premiér, ministr obrany a ministr zahraničí, tedy bez prezidenta Pavla.

Premiér výsledek následně oznámil na tiskové konferenci po jednání vlády. Mimo jiné řekl, že prezident se podle něj za bývalé vlády vžil do role lídra v zahraniční politice, ale že současný kabinet má dostatečné kompetence a chce zahraniční politiku sám aktivně vést. Odmítl současně, že by se ohledně složení delegace jednalo ze strany vlády o truc či že by kabinet prezidentovi něco zakazoval. Pavel argumentuje tím, že zastupování země navenek je jeho ústavní pravomoc.

Jak už Respekt minulý týden informoval, kancelář prezidenta je připravena odeslat kompetenční žalobu v co nejkratší době. Prezident to nicméně nechce údajně udělat v řádu hodin, aby nepůsobil hystericky; může se to však stát během několika dnů. Pokud Pavel podá stížnost tento týden, je reálné, že by soud mohl rozhodnout do červencového summitu NATO. První příležitost, kdy by se soudci mohli stížností zabývat, nastane hned ve středu, kdy se mají sejít.

Věnovat se případné žalobě bude celé plénum. Šlo by o standardizovaný postup: soud by požádal o vyjádření aktérů protistrany, tedy vládu nebo ministra zahraničí, případně premiéra. Zda bude požadovat písemné nebo ústní vyjádření, ještě není jasné. Rozhodnutí může padnout velmi rychle. Kdyby soud prezidentovi vyhověl, musel by se mu kabinet podřídit a Pavel by do Ankary v červenci odjel. Kdyby žalobu zamítl, Pavel by zůstal doma.

„Takzvaná kompetenční žaloba dosud nebyla podána, bez znalosti obsahu návrhu nelze odhadnout rozsah přezkumu Ústavním soudem. O konkrétní lhůtě se s ohledem na to nelze přesněji vyjádřit,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi, kdy by soud mohl rozhodovat. Agentura ČTK později napsala, že pokud prezident kvůli sporu kompetenční žalobu podá, bude se jí Ústavní soud zabývat přednostně.

Na otázku Respektu, zda je vláda připravena podřídit se rozhodnutí Ústavního soudu, které by znělo v prezidentův prospěch, Petr Macinka odpovídá: „Ani při nejbujnější fantazii si nedokážu představit, jak by taková žaloba vypadala, jak by vypadal takový rozsudek, v čem by byl petit a tak dále. Takže já si myslím, že by k tomu snad ani nemuselo dojít, takže nepředbíhejme, uvidíme.” Že by byla kompetenční žaloba zbytečná, řekl na tiskové konferenci rovněž Andrej Babiš.

Jen pro Ankaru

Že Ústavní soud dokáže v případě časového tlaku reagovat rychle, ukázal už v minulosti, kdy rozhodl během dvou týdnů. Nezařazený poslanec Miloš Melčák 26. srpna 2009 podal ústavní stížnost proti jednorázovému ústavnímu zákonu o zkrácení volebního období tehdejší Poslanecké sněmovny. Vzhledem k blížícímu se termínu předčasných voleb jednal soud ve zkráceném řízení a už 10. září 2009 ústavní zákon zrušil jako protiústavní.

Vláda sice nedávno rozhodla, že prezident může Česko zastupovat na podzim v OSN, přestože mu i tuto cestu chtěla původně odepřít – podle některých hlasů se tím už připravovala na možnou žalobu, neboť ministři tak mohou tvrdit, že Pavla v jeho cestách neomezují.

Hrad se přesto nedomnívá, že by kvůli tomu u soudu neuspěl. Prezident chce namítat, že zelenou do New Yorku naopak vláda dává jasně najevo, že má právo zastupovat zemi navenek, ale kabinet mu v tom klade překážky. Proto má být kompetenční žaloba sepsána výhradně pro případ Ankary.