Okamura se dočkal. Mohl představit zákon o zrušení veřejnoprávních poplatků
Po neziskovém sektoru a úřednících zaútočil Babišův kabinet na média. Je připraven vzít televizi a rozhlasu stovky milionů
Koaliční poslanci a ministři píší a předkládají zákony s nebývalou rychlostí. Po počátečním váhání se k tomuto trendu přidal také ministr kultury Oto Klempíř. Půl roku po volbách představil zákon, který počítá se zrušením poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a s převodem financování pod státní rozpočet. Poplatky mají skončit od 1. ledna příštího roku – a je to jedna z nejkontroverznějších změn, které nová vláda připravila.
Velké „ale“ navíc spočívá v rychlosti legislativního procesu. Realistický scénář – k němuž zařaďme opozicí avizované obstrukce nebo možnost, že zákon sněmovně vrátí Senát a prezident – takto rychlé schválení nezaručuje. Vládě navíc hrozí, že narazí v Bruselu. Veřejnoprávní média totiž musí mít zajištěné stabilní, přiměřené a předvídatelné financování spolu s odpovídajícími garancemi nezávislosti; ty by měly být v souladu s evropskými normami včetně European Media Freedom Act (EMFA). Koalice ale nehodlá polevit. Věří, že evropským normám vyhoví.
Až finálně vyjde předloha ve sbírce zákonů, televize přijde o miliardu korun a rozhlas o 400 milionů. Rozpočtově se tedy vrátí do roku 2024, před navýšení poplatků. Tehdy měla ČT výnos z výběru poplatků zhruba 5,7 miliardy korun a ČRo přibližně 2,07 miliardy Kč. Obě instituce a opozice se navíc obávají, že v důsledku změn by mohly kromě peněz přijít právě o zmíněnou nezávislost – počínaje větší nestabilitou a konče možností každoročního „vydírání“ ze strany vládních politiků při schvalování rozpočtu.


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu




















