Nadaným dětem nejvíc pomůže, když si jich systém všimne co nejdřív

Okřídlenou výmluvou školáků, kterým se zrovna nevyvedla písemka z matematiky či fyziky, bývají slova, že věhlasný Albert Einstein měl z těchto předmětů taky pětky. Co na tom, že je to mnohokrát vyvrácený mýtus a v obou naopak vždycky vynikal? Současně se o slavném fyzikovi také říká, že v pěti letech hodil po svém učiteli židli, protože se mu nelíbil jeho styl výuky. To všechno nás může vést i k otázce, jak by asi Einstein prosperoval v současném českém školství. Stačilo by mu jeho nadání ve zdejším systému k tomu, aby se zapsal do dějin? Nebo by jím propadl a zařadil se mezi ty, jimž odborníci s využitím jeho jména přezdívají „ztracení Einsteini“?

Výzkumník Tomáš Protivínský z think tanku IDEA při institutu CERGE-EI publikoval novou analýzu, v níž shromáždil poznatky ekonomických studií zkoumajících dopady různých programů na podporu nadaných školáků. A stručně řečeno došel k tomu, že pozitivní vliv na rozvoj talentů ve školách má včasná identifikace nadaných dětí, kvalitní učitelé, kteří se jim potom věnují, a také dobře zacílená podpora.

Pokud jde o včasné rozpoznání talentu u dětí, nelze přitom podle Protivínského spoléhat na rodiče nebo pedagogy, kteří mohou nadání přehlédnout. Hrozí to zejména u znevýhodněných skupin studentů. Vědec proto prosazuje hledání cest, které nikoho nevynechají. „Plošný screening v raném věku doplněný o komplexní diagnostiku se ukazuje jako efektivnější přístup, který dokáže odhalit výrazně více nadaných žáků zejména mezi dívkami a žáky ze znevýhodněného prostředí,“ píše Protivínský.

Psychometricky spolehlivý screening může mít různou podobu. Vědec ve studii zmiňuje například diagnostický systém, který vyvíjejí odborníci z brněnské Masarykovy univerzity. Je vhodný pro žáky od první do šesté třídy a k jejich otestování využívá jednoduché počítačové hry.