Chrystia Freelandová ve svém komentáři pro Reuters píše, že názorový zlom mezi ekonomy se nevede pouze mezi hayekovskými odpůrci stimulů a keynesiánci, ale upozorňuje na názor chicagského profesora Amira Sufiho, že místo bank měly Spojené státy pomáhat majitelům domů, především chudšímu segmentu obyvatel. Příležitost prý byla promarněna.
…
Agentura Reuters cituje návrh řeckého prezidentství EU, podle něhož by banky s aktivy většími než 30 miliard eur byly regulovány přímo Evropskou centrální bankou, totéž by platilo pro banky větší než jedna pětina HDP jednotlivé země.
Německo prý není ochotno vzdát se regulace svých spořitelen a taktéž si stále přeje, aby výkon dohledu zůstal mimo ECB. K dohodě prý na dnešní Evropské radě nedojde. Server Eurointelligence se domnívá, že Mariem Draghim oznámené operace ECB (outright monetary transactions – OMT) způsobily, že politici přestali být pod tlakem, aby se na bankovní unii dohodli. Tyto operace však existují pouze jako jakýsi fantom, a až trhům dojde, že bez bankovní unie se nemohou uskutečnit, udeří prý krize s plnou silou znovu.
Podle švédského ministra financí Anderse Borga se Švédsko bankovní unie nezúčastní, ale nebude v ní ostatním bránit. S plánem supervize může Švédsko souhlasit, pokud budou nečlenové eurozóny chráněni skrze evropskou bankovní autoritu (EBA). Všimněme si, že Švédové nikomu nehrozí vetem.
…
Mojmír Hampl prý „málem spadl ze židle“, když si přečetl, že případný návrh na zákaz transformace dceřiných společností na pobočky by mohl vést k žalobám.
V tom případě by bylo zajímavé vědět, co pan viceguvernér soudí o tomto textu z deníku The Wall Street Journal, kde se praví, že Evropská komise zvažuje žaloby na národní regulátory, kteří brání bankám, aby svobodně přesouvaly fondy přes hranice. O České republice se v textu nemluví, ale mluví se o sporech mezi bankou UniCredit a Německem.
…
The Telegraph upozorňuje na zprávu amerického ministerstva financí, v níž se praví, že eurozóna jako celek je obchodně se zbytkem světa vyrovnaná, ale „přísný režim šetření na Jihu, který není vyvážen stimuly na Severu, vytváří zmenšování ekonomiky eurozóny a drží na uzdě globální oživení“.
…
Otázka pro diskusi s ekonomy na iHNed.cz (http://dialog.ihned.cz/machacek/) se ještě vrací k nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého již nelze vázat podporu v nezaměstnanosti na to, zda se uchazeč o práci a podporu zúčastní veřejně prospěšných prací (zpravidla jde o různé zametání a úklid).
Pro výhrady Ústavního soudu lze mít jistě pochopení, nebylo by ale lepší, aby tento postup byl případně změněn v rámci normální politické soutěže? Skutečnost, že tato praxe je v některých zemích EU normální, poněkud devalvuje onu lidskoprávní dimenzi či poukaz na to, že jde o nedůstojné zacházení s lidmi či otrockou práci. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby se pojištění jmenovalo sociální daň, protože takhle se vytváří dojem, že nárok na podporu nesmí být doplněn žádnou jinou povinností. Co o tom soudíte vy?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
