Velká vzdělávací loterie

Letošní systém přijímaček na střední školy by bezpochyby nadchl milovníky strategických her. Možnost podat si tři přihlášky dělá z rozhodování o jaký vzdělávací ústav se ucházet vzrušující výzvu vyžadující dobrou schopnost logického myšlení a umění rychle se rozhodovat. Pro rodiče letošních páťáků, sedmáků a deváťáků (ti všichni se můžou o štěstí na středních školách ucházet) ale nejde o hru. Včasná volba té správné školy zásadním způsobem rozhoduje o budoucnosti jejich dětí a letos zavedený systém přijímaček tuhle volbu dost zkomplikoval.

Cílem každého racionálně uvažujícího rodiče je dostat své dítě už v páté třídě na gymnázium. Není se čemu divit. Jak opakovaně ukazují statistiky, gymnazisté vykazují největší – osmdesátiprocentní – úspěšnost při přijímačkách na vysokou školu a vysokoškolský titul je zase v tuzemsku zárukou nadprůměrného platu. Maturita získaná na jiné škole než gymnáziu přístup na vysoké školy dost komplikuje. Absolvent střední odborné školy zaměřené více na „praxi“ a méně na získávání akademických znalostí má pravděpodobnost úspěšného přijetí na vysokou školu už jen šedesátiprocentní.

Až do minulého roku ale mohli žáci základních škol podávat v prvním kole přijímacího řízení na střední školy jen jednu přihlášku. Řada rodičů proto ze strachu před velkou konkurencí své děti na gymnázia vůbec neposílala a spokojovala se s středními odbornými školami. Tuhle nespravedlnost se pokusili poslanci v čele s předsedou školského výboru Walterem Bartošem (ODS) vyřešit systémem tří přihlášek na tři různé školy zároveň, který měl žákům umožnit zkusit štěstí a rozhodnout se až podle výsledků přijímacího řízení. Následkem toho ale zkouší na gymnáziích – zvlášť těch s dobrou pověstí – štěstí mnohokrát více uchazečů než loni, takže konkurence je daleko větší, než bývala. Třeba na vyhlášené pražské gymnázium Jana Keplera se letos hlásí 620 žáků, rozhodnutí o přijetí obdrží ale jenom 120. Minulý rok se na stejný počet míst hlásilo 235 žáků. Podobné převisy poptávky hlásí i gymnázia z ostatních krajů.

Možnost vybrat si mezi školami budou mít zase jenom ti nejlepší žáci, kteří se vykazují nejlepším prospěchem a schopností správně vyplnit přijímací testy. Ostatní budou muset čekat na další škola přijímaček, které se podle některých propočtů mohou opakovat až dvanáctkrát, než se třídy na středních školách zaplní.

Jak přitom opakovaně ukazují výsledky mezinárodního průzkumu vzdělanosti PISA, třídění žáků na lepší a horší už od pátých tříd spojené s každoročním dramatem přijímacích zkoušek, nese jediný výsledek: plýtvání talenty. Čeští žáci v něm sice dosahují ve srovnání s žáky z ostatních zemí lehce nadprůměrných výsledků, za to ale vděčíme jen výběrové elitě gymnazistů, která svými výkony táhne výsledky Česka nahoru. Naproti tomu Finové, kteří se v průzkumu PISA opakovaně umísťují na absolutní špičce, slaví svůj úspěch díky žákům základních škol, které absolvují všechny finské děti od prvního do devátého ročníku bez rozdílu.

Dobrá zpráva je, že si tohle už uvědomili úředníci ministerstva školství, kde se právě chystá plán, jak úroveň tuzemských základek zásadním způsobem pozdvihnout. Výsledkem by měl být právě finský model, který umožňuje kvalitní vzdělání každému dítěti bez rozdílu. Bude to ale běh na dlouhou trať, jehož výsledek závisí na vůli politiků nalít do systému základního školství desítky miliard na vybavení škol a platy kantorů. Každoroční drama s přijímačkami na střední školy budou tedy čeští žáci a jejich rodiče zažívat ještě několik let.

Více se dočtete v Respektu č.19/09