Vladimir Putin myslí jen na jedinou věc

V Německu panují dvě rozdílné představy o Vladimiru Putinovi. První z nich se chytili samozvaní přátelé míru. Zjednodušeně řečeno si myslí, že stačí přestat dodávat zbraně na Ukrajinu a nabídnout Putinovi rozhovory, a on pak bude vyjednávat a ukončí válku. Druhou mylnou představu zastávají přátelé Ukrajiny. Ti požadují, aby byla napadená země vybavena všemi dostupnými prostředky a aby bylo Rusko ekonomicky co nejvíce oslabeno. Teprve pak Putin pochopí, že nemá smysl ve válce pokračovat.

Oba tyto předpoklady jsou svým způsobem mylné. Putin totiž bude v každém případě pokračovat, ať už má Ukrajina více či méně zbraní, ať už na frontě umírá více či méně Rusů, ať už ruská ekonomika krachuje nebo ne. Putin nechce s Evropou vyjednávat o Ukrajině. Chce zvítězit. Chce, aby Ukrajina přestala existovat jako na Rusku nezávislý stát. Putin často zpochybňoval státnost Ukrajiny a pět let se snažil k tomuto cíli přiblížit různými způsoby: velkým útokem na Kyjev v roce 2022, útokem na Donbas, bombardováním ukrajinských měst, ničením energetické infrastruktury i pokusem donutit Ukrajinu ke kapitulaci prostřednictvím telefonátů s Donaldem Trumpem.

Žádná z těchto cest nevedla k úspěchu. Putinova válka uvízla na mrtvém bodě. Jak se z toho chce dostat?

Odpověď na tuto otázku je rozhodující pro strategii NATO i Německa. Berlín nyní zareagoval na útoky v Lipsku. Jak však zareaguje Putin, kam až je ochoten zajít? Jak je známo, ruský vládce si nenechává nahlédnout do karet. Rozhovory s poradci z okruhu Kremlu a dlouholeté vlastní pozorování, které začalo v roce 1999 rozhovorem s Putinem, mi však umožňují vyvodit určité závěry. Na to, aby se dostal ze slepé uličky, do které svou zemi zavedl, Putinovi nezbývají téměř žádné možnosti – kromě eskalace. V jeho očích s ní ještě ani pořádně nezačal.