Manskij: Nastal čas natočit tragičtější a pravdivější obraz života ve válce

Váš dokument Čas do zásahu byl o víkendu vyhlášen nejlepším českým snímkem na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. Pojednává o dopadech války v ukrajinském Lvově, který leží tisíc kilometrů od fronty. Jak se tu invaze projevuje?

Válka se tu ani tak neprojevuje tím, že na město může kdykoli dopadnout bomba nebo raketa nebo že neustále znějí výstražné sirény. Stala se především součástí normálního života. To je ten hlavní paradox, že válka a smrt jsou všudypřítomné – což je zároveň tragédie dnešní Ukrajiny. 

Jak to vypadá, když se válka stane součástí normálního života?

Že lidé jsou připraveni na smrt svého blízkého a počítají s ní. Nevidí to jako nic zcela mimořádného. Je to jako fronta v obchodě: i když je dlouhá, víte, že jednoho dne na vás přijde řada. Samozřejmě, kdybyste se jich zeptal přímo, asi vám to takhle neřeknou, ale vnitřně s tím zkrátka počítají. Mám jednoho příbuzného ze Lvova, bojuje na frontě, ve městě zůstala jeho maminka, babička a rodina. Každý večer jdou spát s tím, že jednou jim ráno zazvoní telefon a někdo jim řekne, že jejich syn a vnuk padl; že ho zabili, že není. Mají hrozný strach, ale už to neprožívají jako paniku jako na začátku; už to není ten typ strachu, který by vám nedal usnout.