Drony za vaším oknem
Létající roboti už nejsou pouze doménou armád, den za dnem se stávají běžnou součástí života
Predátor. Smrtka. Globální jestřáb. Jména bezpilotních letadel nevěští nic dobrého, což je nepochybně dáno tím, že nejdříve ve velkém pronikly do armády. Drony se vznášejí nad Pákistánem, Jemenem, Irákem i Gazou, špiclují a pálí rakety na nic netušící oběti. Nikdo nechce zůstat stranou, dokonce i česká armáda si před časem vyvinula vlastní letadlo bez pilota a nazvala ho po česku a nekrvelačně Sojka.
Dnes se však drony hrnou i do běžného života. Natáčejí reklamu, kontrolují plynovody, hlídají tovární objekty. Drony umí hledat ztracené turisty i zatoulané krávy, sledovat rozšíření škůdců na obilných lánech nebo běsnění pytláků v národních parcích - když jednoho takového nasadili ve Spojených státech, naštvaní lupiči vrčící potvoru jednoduše sestřelili kulovnicí.
Masivní průnik nové techniky s sebou nese spoustu nových věcí. O dronech se mluví jako o „nových počítačích“ a myslí se tím obchodní příležitosti - v jejich očekávaném boomu by se měly protočit desítky miliard dolarů. Zároveň je v tuto chvíli nad našimi hlavami malý Klondajk. Američané ještě nemají legislativu, která by pohyb dronů upravovala, a prezident Obama přikázal, aby byla připravena do září 2015.
Slováci nechávají věci volný průběh a Češi se pokouší zkrotit rychlý rozjezd prvních firem - ze zhruba sedmdesáti nadšenců nabízejících služby nepilotovaných letadel se do náruče Úřadu pro civilní letectví dobrovolně přihlásily už čtyři.
Ve hře je bezpečí a samozřejmě soukromí - za pár tisíc korun si dnes prakticky každý může pořídit letadélko, které se sice oficiálně nazývá „hračka“, ale ve skutečnosti by jím nepohrdl možná ani James Bond a rozhodně je schopné nakouknout komukoliv doslova do ložnice.
Co bude, dál nikdo neví. Drony jsou vlastně roboti, kteří se konečně ocitli ve svém živlu. Zatímco dříve se nemotorně potáceli po zemi a imitovali lidi, ve vzduchu se letouny, které se často umí úplně samy řídit, cítí jako doma.
Lidé získávají jejich prostřednictvím nové oči a uši - nebo i paže, když pálí rakety či přenášejí balíčky. Vypadá to, že člověk jejich prostřednictvím vstupuje do vzdušného prostoru naplno teprve nyní.
O dronech podrobně pojednává rubrika Téma v novém Respektu 32/2014, který je tento týden v prodeji
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
