Slovenské deníky protestovaly proti tiskovému zákonu
Listy zveřejnily namísto zpravodajství celostránkový protest proti kontroverzní předloze, kterou nyní projednává a má schválit parlament.
Většina hlavních slovenských deníků dnes na titulních stranách protestovala proti vládnímu návrhu tiskového zákona. Listy zveřejnily namísto zpravodajství celostránkový protest proti kontroverzní předloze, kterou nyní projednává a má schválit parlament. Podobnou kritiku již dříve vyjádřily zahraniční organizace a místní opozice.
"Vytváří nesmyslně široký prostor pro právo na opravu a odpověď. Tím hrubě zasahuje do redakční práce, porušuje demokratické zásady, práva občanů a svobodu tisku," tvrdí o chystaném zákoně vydavatelé. Upozornili, že návrh zákona dává právo na odpověď i při pravdivé informaci, nebo že vydavatel bude například povinen zveřejnit opravu i odpověď dotčené osoby.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a opozice kromě jiného požadovaly, aby se sloučilo navrhované právo na opravu s právem na odpověď, aby dotčené osoby mohly reagovat na nepravdivé skutečnosti, které o nich média případně zveřejní. Opozice také chce, aby novináři neměli povinnost chránit svůj zdroj, který je o to požádá, ale jen právo.
Vládní koalice částečně kritikům ustoupila a návrh mírně upravila. Podle opozice však změny nejsou dostatečné. Opozice podmiňuje odvoláním návrhu zákona nebo jeho zásadní změnou svou podporu při ratifikaci nové reformní smlouvy Evropské unie. Vládní koalice přitom nemá v parlamentu potřebnou ústavní většinu, aby lisabonskou smlouvu o reformě EU sama prosadila. Situace poškozuje Bratislavu v očích jejích evropských partnerů.
Zdroj: ČTK
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
