Nobelovu cenu za fyziku získal „lovec“ částic přilétajících ze vzdálených galaxií

Představte si, že ve vědecké komunitě prosadíte myšlenku vybudovat obří detektor na jednom z nejhůře přístupných míst na Zemi – na jižním pólu, kde mohou stavební práce probíhat jen během antarktického léta a veškerý materiál je tam nutné dopravovat skoro přes půl zeměkoule. Patnáct let trvají přípravy, deset let vlastní stavba. Pak přístroj, který k detekci elementárních částic zvaných neutrina využívá kilometr krychlový antarktického ledu, spustíte – a nemáte žádnou jistotu, že něco zaznamená. Vaše pověst je v sázce, panují obavy, že obrovské finanční částky přijdou nazmar. „Mnoho kolegů si myslelo, že nenajdeme vůbec nic,“ potvrdil médiím letošní laureát Nobelovy ceny za fyziku Francis Halzen z americké Univerzity Wisconsin-Madison.

Pesimisté se však mýlili. Detektor IceCube spuštěný v roce 2011 zaznamenal jen během prvních dvou let činnosti neutrina přilétající z jiných galaxií. Právě to byl jeho účel: zachytit prchavé částice putující k Zemi z velmi vzdáleného kosmu, které na rozdíl od neutrin vznikajících ve Sluneční soustavě letí vesmírem s obrovskými energiemi. A právě za průkopnickou roli ve stavbě detektoru belgicko-americký vědec Halzen cenu v úterý získal.

Záblesky modrého světla

Neutrino je nejstydlivější částice v kosmu – pečlivě se skrývá před kýmkoli, kdo by ji chtěl pozorovat. Klidně proletí celou zeměkoulí, aniž by interagovala s jediným jejím atomem. Země je pro neutrino téměř stejně průhledná jako vzduchoprázdný prostor. Nehtem na malíčku proletí každou vteřinu 65 miliard neutrin přilétajících z nitra Slunce, kde vznikají při jaderné reakci.