Bonobové: větší rváči, než jsme si mysleli

Jen málokdy dokáže běžný člověk z rukávu vysypat charakteristiku divoce žijícího živočišného druhu. Když se ale zeptáte na šimpanze bonoba, našeho blízkého příbuzného, většina lidí bude vědět – to jsou přece oni slavní hippie lidoopové! Na rozdíl od šimpanzů učenlivých neřeší konflikty brutální agresí a celkově žijí v pozoruhodně mírumilovném uspořádání. K opičím hipíkům se dlouho stáčela pozornost vědy, která u našich nejbližších příbuzných hledala odpověď na nejrůznější otázky spojené s lidmi, od naší válečnické nátury po roli sexu ve společnosti. Nejnovější vědecké objevy ovšem tento barvotiskový obrázek trochu komplikují.

Kdepak je mírumilovný bonobo?

Maud Mouginot působí na Bostonské univerzitě a věnuje se biologické antropologii. Před několika lety odcestovala do Afriky, aby se svým týmem pozorovala dvě skupiny šimpanzů učenlivých žijících v tanzanském Národním parku Gombe a tři tlupy šimpanzů trpasličích, tedy bonobů v konžské rezervaci Kokolopori. 

Chtěla si v terénu ověřit teorii, s níž přišla skupina vědců z Harvardu a která měla za cíl vysvětlit, jak se stalo, že bonobové vykazují výrazně mírumilovnější chování než jejich bratranci. Pověst hipíků totiž bonobové získali mimo jiné tím, že méně často než šimpanzi učenliví používají násilí při páření, nepodnikají výpady na cizí území, a když už na násilí dojde, téměř nikdy nekončí smrtí napadeného jedince, což je naopak u šimpanzů běžné.