Samozvanci a zaprodanci podle Oty Klempíře

Parlamentní debata o důvěře vládě přinesla celou řadu zajímavých momentů. A mladší generace opozičních zákonodárců ukázala, že se učí rychle. Nejeden projev mířil k podstatě věci a nabídl nastupující vládě tvrdou oponenturu. I někteří ministři se snažili, například šéfové rezortů školství a zdravotnictví se drželi věci a představili nějakou vizi. V debatách se často zapomíná na kulturu, tak bych to rád napravil. Projev ministra Klempíře rozhodně stojí za pozornost.

Podle Klempíře nastupuje „vláda, která chce pracovat pro normální občany – ne pro aktivisty, ne pro samozvané morální soudce“. Pak zmínil, že končí éra strachu, kterou tu šířili někteří politici. „Nebyl to strach z Ruska, nebyl to strach z Číny nebo z války, co svíral tuhle zemi, byl to strach říci nahlas svůj názor, strach, že když nebudete opakovat to, co chce slyšet pár samozvaných elit, okamžitě z vás udělají zrádce, škůdce, kolaboranta nebo nepřítele státu, jak dobře ví můj kolega Filip.“ O konkurenčních politicích prohlásil, že je svedla na scestí „jejich falešná morální nadřazenost“.

Je pozoruhodné, jak podobný slovník volila komunistická propaganda proti Chartě 77. Rudé právo psalo o „samozvancích“, Jiřina Švorcová vystoupila proti Chartě 77 s legendárním proslovem, kde prý mluvila za „pracující“ a pohrdala těmi, kteří vystupují v „nezkrotné pýše, ješitné nadřazenosti“ proti pracujícímu lidu. 

A o jakém strachu Klempíř mluví? Kde se projevoval? Hlas názorově blízký ministrovi či SPD tu má silné zastoupení mediální (např. Prima, MF Dnes, Echo, XTV…), politické (ANO, SPD, Motoristé, Stačilo!…), zvýhodňují ho algoritmy na sociálních sítích, občané svobodně řvali na premiéra Petra Fialu z bezprostřední blízkosti a nic se jim nedělo. Ano, Klempířův kamarád Filip zjistil, že oslavovat pálení romské holčičky na sítích a hajlovat do slušné společnosti nepatří. Zatím. Na Slovensku strana SNS (obdoba české SPD) navrhla, aby hajlování nebylo trestné vůbec a obdiv k Hitlerovi by se stíhal malými tresty. Představitel Ficova Smeru Ľuboš Blaha to podpořil s tím, že „protiextremistické zákony byly jen účelovým bičem na lidi, kteří patřili k alternativě“.