Auta a baroko

V tuzemské politice slyšíme často stížnost, že v Česku se nedá vládnout. Myslí se tím dělat rozhodnutí, měnit věci. A jako důvod se zmiňují příliš složité rozhodovací procesy, přehnaný ohled na menšinové hlasy, strach ze změn. Jak ukazuje doprava v centru Prahy, něco na tom bude. 

Každý, kdo někdy zavítal do Prahy, si patrně všiml, že jde dílem o středověké město, kde provoz aut naráží na těžko průjezdnou památkovou zónu a místy velmi strmé kopce. Výsledkem jsou kontrasty, jaké se často nevidí – třeba kolony pomalu popojíždějících aut mezi barokními krásami Malé Strany nebo auty věčně přeplněné Smetanovo nábřeží, které kdysi vznikalo jako korzo s výhledem na panoráma Pražského hradu. 

Je to tak do očí bijící, že se od devadesátých let hledají způsoby, jak průjezd aut centrem omezit. Dokonce i primátoři ODS by o tom mohli vyprávět. Pokud tedy nyní Pirátská strana navrhuje dočasně přes léto znemožnit tranzit Malou Stranou a přes nábřeží, nejde o bláznivou novinku. Zvlášť když má Praha tunel, který má pro auta náruč dokořán. 

Jenže na radnice přicházejí nové kádry a s nimi staré reflexy. Z ODS a ANO se v reakci na zmíněný návrh ozývají řeči o nezodpovědných experimentech Pirátů, kteří honí hlasy radikálních voličů.