Odmítám žít ve strachu a s pocitem, že mě někdo sleduje a odposlouchává

Robert Fico, váš premiér, oznámil, že se na Slovensku připravuje státní převrat. Už byl někdo z vaší strany, z Progresivního Slovenska, zatčen?

Pokud vím, tak nebyl.

Čekal bych, že policie bude konat a zaměří se i na vaši stranu.

Nikdo nebyl zatčen, protože se k žádnému převratu neschyluje. Robert Fico jen potřebuje odvrátit pozornost od všech svých selhání, od toho, že se mu rozpadá vláda. Stejně to udělal v roce 2018, když byly velké demonstrace v ulicích. Tehdy svolal Bezpečnostní radu státu s poukázáním na dlažební kostky, které byly údajně umístěny před Úřadem vlády. Potom se ale vysvětlilo, že si je tam odložili dělníci, kteří pracovali na rekonstrukci areálu. Z těch dlažebních kostek ve spojení se Sorosem vytvořil stejný příběh o tom, jak se někdo chystá s pomocí zahraničí svrhnout vládu. 

Takže policie nepodniká žádné kroky na obranu státu?

Nic, o čem ví veřejnost. Tajuplně říkají, že někdo bude vyhoštěn, ale zatím se nic nestalo. Žádné informace, které byly buď zveřejněné, nebo zazněly na schůzi Národní rady od předsedy vlády, nepotvrzují ani náznakem to, co říkají o převratu. Kdyby ta tvrzení byla podložená, tak by to na Slovensku vypadalo úplně jinak. Rozhodně by ministr vnitra v klidu neodjel na stranický kongres do Nízkých Tater.

Proč tedy Fico říká, že převrat hrozí? 

Jednak vytvářet v lidech pocit strachu a rozdělovat společnost je pracovní metodou Roberta Fica už dlouho. A teď nemá lidem co nabídnout ani ve smyslu ekonomického růstu, zlepšení zdravotnictví, vzdělávání, infrastruktury. Zároveň do toho přichází drahota, která nás zasahuje dramatickým zvýšením DPH. Lidé jsou nespokojení a i voliči vládní koalice jsou nespokojení. To poslední, co Ficovi zůstalo, je šířit strach, rozdělovat společnost a doufat, že tím zmobilizuje své voliče. To je ten hlavní účel. A potom taky odvrací pozornost od toho, že se mu reálně rozpadá vláda. Jeho koalice je v ohrožení ne kvůli spiknutí ze zahraničí, ale protože nedokáže udržet dohromady svých 78 poslanců.

Jeho tezi o převratu podpořil i prezident Peter Pellegrini. Očekával jste něco takového?

Neočekával.

Nakolik je Pellegriniho postoj pro celou zápletku důležitý?

Je důležitý, protože se jedná o prezidenta republiky. Já ale především považuji za extrémně nezodpovědné od ministra vnitra a předsedy vlády, jak oni zničehonic šíří paniku. Neumím si představit, jak to vnímají lidé, kteří nesledují každý den politiku a prostě si žijí svůj život, chodí do práce, hrají si s dětmi nebo vaří doma oběd, a najednou slyší v rádiu ministra vnitra mluvit o přípravě státního převratu. Vždyť ty lidi to musí vyděsit. Jasně, hodně lidí na Slovensku už to bere jako součást politické hry a Fico už toho namluvil spoustu. Ale obávám se, že existuje část lidí, které to mohlo upřímně vyděsit. Je to extrémně nezodpovědné.

Ozval se vám někdo z EU, že by se zeptal, co se tady děje? 

Přímo k této situaci ne.

Očekáváte, že něco udělá česká vláda?

Neočekávám. Je důležité si uvědomit, že toto je skutečně snaha překrýt problémy a odvrátit pozornost. Za dva týdny bude Robert Fico říkat zase něco jiného, vymyslí jiný strach, kterým by znovu polarizoval naši zemi.

Zároveň ale nejde pouze o Fica. Do akce se kromě prezidenta zapojila i tajná služba SIS, která mezi českými a unijními experty nemá dobrou pověst. Co z toho vyplývá pro vás osobně jako hlavního Ficova soupeře?

Nevím, jestli pro mě osobně, ale vyplývají z toho vážné důvody k obavám, že tajná služba, která má být apolitická, slouží politickým a stranickým cílům Ficovy strany Smer. Tu obavu mám na základě toho, jak byla zpráva SIS o údajném státním převratu přednesena v Národní radě. Předložili ji v utajovaném režimu, a tím se musela utajit i schůze a celá rozprava. To se ještě nikdy v dějinách slovenského parlamentu při takové příležitosti nestalo. Tajná služba tím vlastně pomohla zmařit schůzi, která měla být o vyslovení nedůvěry Ficově vládě a měla nabídnout argumenty opozice, v čem vláda selhala, ale i argumenty ministrů, kteří se měli obhajovat.

Takže tyto obavy tady jsou. Ale netýkají se mě osobně. Týkají se toho, že máme mít Slovenskou informační službu, která je profesionální, apolitická, slouží občanům a ochraně naší bezpečnosti a ne politickým cílům strany Smer.

Kdo dal vlastně celému materiálu SIS interpretaci, že jde o státní převrat? Byla to už tajná služba, nebo až Fico? 

Nevím. My jako opozice nemáme žádné informace o tom, kdo s čím přišel, kdo byl čeho iniciátorem, kdo komu dal instrukce. Tu informaci nemáme i proto, že koalice odvolala zástupkyni opozice Márii Kolíkovou z čela výboru pro kontrolu SIS v Národní radě. Celé to prostě vzbuzuje velké obavy, jak na Slovensku funguje tajná služba. 

Nesnažil jste se detaily přípravy té zprávy nějak zjistit?

Samozřejmě, že jsem se snažil. Svolali jsme výbor pro vojenské zpravodajství i výbor pro kontrolu SIS. Nejsem členem těchto výborů, ale od kolegů vím, že se nikdo nic nového nedozvěděl. 

Zkusme to říct ještě jasněji. Vy se snažíte zjistit detaily, jak to celé vzniklo, a oni s vámi vůbec nemluví? Nebo jak ta komunikace mezi vámi a vládou vypadá?

Odehrává se v prostoru Národní rady, těch příslušných výborů, které jsme okamžitě svolali, abychom se dozvěděli víc. Ale nedozvěděli jsme se víc. I ti poslanci, kteří se výborů zúčastnili, říkali, že žádné další informace, které by potvrzovaly teorii o převratu, nejsou. My o mnoho víc nástrojů v rámci parlamentu nemáme. Požádali jsme ještě o setkání s prezidentem, ale stále na něj čekáme.

Expremiér Igor Matovič tvrdí, že SIS špehuje každého občansky angažovaného občana Slovenska, kontroluje e-maily, telefony, probíhá osobní sledování. Má pravdu?

To já nevím.

A vás nesledují?

Je to možné, ale já odmítám žít v takovémto strachu a s věčným pocitem, že mě někdo sleduje a odposlouchává. Snažím se dělat svoji práci co nejlépe, stejně tak moji kolegové. Naše slova jsou transparentní, nemáme co skrývat. 

Opravdu nic vás na tom nevyvádí z míry? 

Jeden moment je tam rušivý, a to slova pana místopředsedy Národní rady a otce ředitele SIS Tibora Gašpara o tom, že ty informace získala SIS i s použitím informačně-technických prostředků včetně odposlechů. To by naznačovalo, že jsou odposloucháváni občanští aktivisté, a to je skutečně něco, co je v demokratické společnosti nepřípustné.

Prohlásil jste, že si vyžádáte u soudu informaci, kdy byly odposlechy nasazeny. Už jste to udělal?

Myslím, že kolegové na tom pracují.

Už máte od soudu nějakou odpověď?

Zatím ne.

Slovensko má tradici zneužívání své tajné služby. Zasáhla už SIS i do vašeho života? 

Logicky některé konverzace se odehrávají mimo mobilní telefony, ale jinak nemůžu říct, že by to zasáhlo do mého života. Mám ženu a malé čtyřleté dítě, žijeme normální život. Nemám co skrývat, a jestli to někdo odposlouchává nebo mně sleduje, no tak prosím. Ale nemůžeme být paralyzováni strachem. Zároveň pokud by se zjistilo, že Slovenská informační služba odposlouchává bez řádného a zákonného důvodu ať už občanské aktivisty, novináře anebo politickou opozici, tak by to bylo samozřejmě skandální. To je velmi nebezpečné pro slovenskou demokracii, ale mně osobně se v této chvíli nic viditelně neděje. 

U vás doma už několikrát byla na prohlídce policie, protože kdosi nahlásil, že máte v bytě nastraženou bombu.

Ano, třikrát.

Zjistilo se, kdo to dělá?

Ne.

A je možné, že je za tím SIS?

Nevím, nebudu konspirovat.

Ty útoky na vás a na vaši rodinu jsou velmi osobní a trvají už dlouhou dobu. Jak to vaše rodina snáší?

Myslím, že dobře. Pokud jde například o moje rodiče, na které též ty útoky směřují, tak oni si zažili už Mečiara, otec byl tehdy veřejným nepřítelem. Sledovali nás i před listopadem estébáci, a když jsem byl ještě malé dítě, měli jsme doma odposlechy. Takže moje rodina si zažila všelicos a nic ji až tak nezastraší a nerozruší. Ale víte, od té doby, co mě odvolávali z pozice místopředsedy Národní rady a kdy ty útoky na moji partnerku, matku i nebožtíka dědečka byly nejsilnější, tak sice docílili mého odvolání, ale po několika měsících je naše strana stále silnější a strana Smer stále slabší. Čili podle mě se střelili do vlastní nohy.

Ta situace se dál stupňuje. Fico v pátek řekl, že našel spojení na lidi, kteří měli údajný převrat organizovat. Má jím být člen Gruzínské legie Mamuk Mamulašvili, který se před časem vyfotil s organizátorkou slovenských protestů Lucií Štasselovou a i s vaším otcem, když se podílel na akci Sanitky pro Ukrajinu. Snaha o tohle propojení už vypadá hrozivě, má rysy komunistických útoků na Chartu 77 a míří i k vám. Jak na to budete reagovat? 

To, co Robert Fico dělá, je skandalózní. Propadl paranoidním bludům a zjevně má za cíl zasít do společnosti další nenávist. Uráží tím desetitisíce lidí po celém Slovensku, kteří chodí na protesty, hovoří o tom, že jsou zmanipulovaní nějakým spiknutím, které sahá od Gruzie přes Ukrajinu, Sorose, až po umělou inteligenci. Ostře odmítám, že premiér do těchto svých konspirací zatahuje Progresivní Slovensko. Pokud bude v těchto lžích pokračovat, podáme na něj trestní oznámení.

S Babišem jsem se nesetkal

Odchodem poslanců strany Hlas vláda ztratila většinu, současně blokuje schůzi o vyslovení nedůvěry. Co bude dál? Budete se snažit vyvolat předčasné volby?

Na Slovensku je potřeba na vyvolání předčasných voleb ústavní většina, tedy 90 hlasů, které opozice nemá. Zároveň v posledních dnech vidíme, že vládní koalice opravdu ztrácí většinu, kterou potřebuje k vládnutí. To je na Slovensku 76 po- slanců a oni v této chvíli mají 72 nebo 73 poslanců, kteří jsou připraveni podporovat vládní návrhy. Čili jsme v pozici, kdy nevíme, jestli na nejbližší schůzi bude vůbec parlament usnášeníschopný. Proto říkám, že raději než prodlužovat tohle trápení, navíc v situaci, kdy se veřejnost obrátila proti Robertu Ficovi, nejen lidé na náměstích, ale všechny možné stavovské organizace, zdravotníci, učitelé a podnikatelé, tak je lepší se dohodnout na předčasných volbách. To se nám zdá jako logické východisko z této krize. Vyzval jsem předsedu vlády, abychom si o tom promluvili.

Co na to odpověděl?

Zatím nereagoval. On sám ale otevřeně mluví o předčasných volbách. Je tu však i možnost rekonstrukce vlády. V nejbližších týdnech se to ukáže, ale myslím, že vláda je u konce s dechem. I když se tam něco vymění, tak to už bude jenom trápení a postupný rozpad se škodami pro Slovensko.

Vaše strana v průzkumech vede. Nicméně rostou i fašisté a nedá se říct, že by opozice jednoznačně dominovala, jako se to děje v Česku. Proč se vám nedaří přesvědčit víc lidí?

Trend je poslední půlrok takový, že strany vládní koalice ztrácejí důvěru a naopak opoziční strany rostou. To bude pokračovat, protože stále více lidí je nespokojených s tím, jak se na Slovensku žije, se stavem zdravotnictví, infrastruktury, se zvyšováním daní a poplatků. K přeskupení sil ve prospěch opozice nedojde okamžitě, ale ten trend je jasný. A dokážu si představit, že po volební kampani by se podpora opozice ještě zvýraznila.

Jak se tedy snažíte ty lidi získat? Máte nějaký plán?

Máme dlouhodobou strategii, která je orientovaná nejen na voliče opozice, ale i na zklamané voliče koalice. Především strany Hlas, protože jejich velké zklamání vidíme ze všech dostupných dat. Takže kromě standardních věcí, které jako opozice děláme v parlamentu nebo mediálním prostoru, vyjíždíme na zasedání poslaneckého klubu do regionů, kde je silná strana Hlas a strana Smer. Zítra takto odjíždíme do regionu Pováží, tedy Púchova a Považské Bystrice, kde budeme mít tři dny od rána do večera setkání s občany, se starosty a profesními skupinami. To je jeden z nástrojů, kterým chceme oslovovat i voliče, kteří možná předtím o volbě Progresivního Slovenska neuvažovali.

Nedávno začala platit úsporná opatření vlády. Podle analytiků by bylo pro vás lepší s předčasnými volbami až tak úplně nechvátat a nechat ta opatření zapůsobit na lidi.

Já nechci tímto způsobem kalkulovat, protože to se ani nedá. Já vidím, že ta vláda je v koncích, ztrácí většinu, mezi lidmi je obrovská nespokojenost, a že tedy legitimním východiskem jsou předčasné volby.

Slovenská opozice není zcela názorově jednotná, což je přirozené. Mezi vámi a křesťanskými demokraty je dlouhodobý spor o kulturní otázky, hlavně o politiku vůči sexuálním menšinám. Jak se tento dlouhodobý názorový rozdíl vyvíjí?

Jsem přesvědčen, že to je rozdíl, který nám nebude bránit spolupracovat ve vládě.

Co uděláte pro to, aby se tyto rozpory otupily?

Naše zkušenost z opoziční spolupráce je v něčem velmi dobrá a nabízí pevnější základ spolupráce ve vládě. Progresivní Slovensko nikdy předtím nebylo v Národní radě a KDH bylo rovněž v minulém období mimo a tím, že teď dennodenně spolupracujeme ať už v parlamentu nebo na protestech, tak to pomáhá posilovat vzájemné lidské vztahy, což je velmi dobré. Dokážeme se bavit i o tématech, která nás rozdělují, s respektem, s důvěrou a to je klíč. Nikdy nevznikne situace, že budou všechny strany jakékoli vládní koalice zastávat stejné názory.

Pokud se dívám na dnešní slovenské spory, tak asi nejnebezpečnější jsou z pohledu z Česka zmínky Roberta Fica a jeho lidí o možném odchodu z Evropské unie. Jak reálně vidíte to, že se podobné úvahy stanou běžnou součástí slovenských politických sporů? 

Bez ohledu na to, jaké jsou motivace nebo proč tato slova padla, tak to ve mně vyvolává obavy. Nebezpečné je to proto, že jsme na šikmé ploše. Jakmile se ve veřejné diskusi začne normalizovat tato možnost, tak to může mít následky, které si možná ani já nedovedu představit, jakkoli to autoři těchto výzev v této chvíli možná nechtějí. 

Asi je důležité, že to přišlo krátce po Ficově návratu z Moskvy. Víte, o čem tam vlastně jednal?

Nemůžu to vědět, když to byl podle všeho rozhovor pouze mezi ním a Vladimirem Putinem. Pokud se nemýlím, tak tam nebyl přítomen slovenský diplomat ani nikdo jiný, a vím pouze to, co se zveřejnilo. Takže cokoli bych o tom řekl, tak bych konspiroval, jako to mimochodem dělá předseda vlády vůči Progresivnímu Slovensku, když prohlašuje, že jsme na setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským slíbili Ukrajině účast slovenských vojáků ve válce nebo členství v NATO, což je blud a lež. Stejně tak bych já mohl říkat, co se asi odehrálo na mítinku v Moskvě, ale já touto cestou nepůjdu.

Nejsou nakonec řeči o převratu především snahou odvést pozornost od toho, co se odehrálo v Moskvě? Že se tam mohlo hovořit o možné změně zahraničněpolitické orientace Slovenska? Nejde právě o tohle?

Primárně jde podle mě o odvedení pozornosti od toho, že lidem se žije stále hůře, že si to uvědomují a že zodpovědnost za to má vláda a její ekonomická politika.

Andrej Babiš má, jak asi víte, reálnou šanci stát se příštím českým premiérem. Není tedy vyloučené, že budete premiéry současně. Přitom před rokem a půl otevřeně podpořil vaše soupeře. Víte o tom? A zkoušel jste si to s ním vyříkat?

Pamatuji si tu situaci z minulé volební kampaně, která byla překročením všech hranic v kontextu toho, že jsme byli v té chvíli součástí stejné evropské politické rodiny. Ale neměl jsem možnost s ním o tom mluvit a ani jsme se nikdy nesetkali na nějakém samostatném jednání.

Prohlásil o vás, že jste „to nejhorší“, co na Slovensku je. Takže jste mu nezkoušel vysvětlit své postoje?

Zatím k tomu nemám důvod. Pochopitelně pokud po volbách vznikne na Slovensku vláda, jejíž bychom byli součástí nebo kterou bych případně vedl, a v Česku by rovněž došlo ke změně, tak k nějakým rozhovorům bude muset dojít, ale do té doby ne.