Proč Česko zasáhl blackout

Kličín je vesnice, kde jsou severní Čechy v létě hezké. Teplo, pole, na návsi opravená kaple. Na obzoru se táhnou jenom kopce Českého středohoří. Hnědouhelné lomy a komíny elektráren odsud vidět nejsou – ani ta v Ledvicích, která je důležitým aktérem následujícího příběhu. V poledne nad okrajem vsi bzučí pod elektrickými sloupy elektřina a mísí se se zvuky, které vydává malé stádo koz. Ty byly také nejbližšími svědkyněmi události, která stála na počátku největšího tuzemského energetického karambolu za poslední roky.

Přes Kličín prochází vedení velmi vysokého napětí číslo 411 a mezi stožáry číslo 35 a 36 prasklo v pátek 4. července v 11:51:06 jedno z lan. Dnes už jsou tu vidět jen polámaná stébla pšenice v kolejnicích, kudy přijeli technici, aby přetržené lano vyměnili. 

Namísto rutiny se však během několika minut zhruba ve třetině Čech začaly dít neočekávané věci – a na jejich konci byl dvouhodinový masivní výpadek proudu. 

Co přesně se odehrálo? Jak snadno se může něco takového zopakovat? A může to mít závažnější podobu? Jan Palaščák, majitel firmy Amper, která se věnuje mimo jiné předpovědím výroby elektřiny v Evropě, odhaduje, že vlivem klimatické změny a proměňující se struktury zdrojů by v budoucnu mohly být výpadky častější. A je tedy dobré se na to připravit na všech úrovních.

Nic neobvyklého

Vedení s číslovkami 400 a výš označuje nejsilnější dráty pro nejvyšší napětí, jaké v Česku najdeme – jde o „vedení na napěťové úrovni 400 kV“. Trasa nad Kličínem je relativně krátká, ale důležitá – jako všechna infrastruktura blízko severočeských elektráren. Že lano občas praskne, není podle znalců při jeho délce neobvyklé, obzvlášť zranitelné je na místech spojených svorkami. Vedení i sloupy jsou průběžně kontrolovány lidmi i stroji, ale žádný výrobce nezaručí bezchybnost a montáž nemusí být dokonalá. 

Státní firma ČEPS, která soustavu vedení provozuje, po havárii oznámila, že na tomhle vedení prasklo lano i loni v listopadu. Tehdy bez následků, zákazníci závadu nepoznali. Elektřinu pojalo jiné vedení a poruchu technici obratem opravili. 

Mluvčí podniku Hana Klímová říká, že spadlý vodič aktuálně prochází expertním posouzením v rámci policejního šetření. Nikdo ze znalců si ale nemyslí, že se tu skrývá tajemství. Defekt nebyl podle mluvčí výjimečný – jakmile dispečink zjistil poruchu, na místo vyrazila dvoučlenná hlídka v terénním autě, aby zjistila podrobnosti a ohlásila, co bude potřeba. Oprava probíhala standardně. To zajímavé se začalo dít potom.

Z hlediska středoevropské energetiky to podle ČEPS nebyl výjimečný den. Množství elektřiny z Německa teklo v mezích, na které je středoevropská přenosová soustava stavěná. V době havárie měla ještě rezervy. Jak ČEPS výslovně říká, ať se stalo cokoli, nebylo to kvůli příliš velkému množství elektřiny ze zahraničí, jak tvrdí někteří čeští politici (viz rámeček Kdo (ne)mluví pravdu).

Odborná veřejnost také spekulovala, že ČEPS mohl třeba špatně naplánovat opravy a vyřazení jiných vedení. „Jako když město rozkope moc důležitých silnic najednou, pak stačí, aby byl pátek a silný provoz, nebo se stala bouračka,“ popisuje energetický expert Jiří Gavor, „a doprava přestane fungovat. Zásadě mít vždy dostatečnou rezervu se říká N-1.“ 

Ta znamená, že soustava by měla ustát výpadek jedné součásti; to je standard. „Kolem důležitých míst, třeba Temelína, platí i vyšší standardy,“ dodává Zdeněk Müller z ČVUT. Podle ČEPS se ale chyba nestala. Kapacitu naplánoval jako pokaždé v šest hodin večer předchozího dne s kolegy ze střední Evropy.