Beta matky. Nový trend, nebo dlouho vyhlížený návrat k dost dobrému rodičovství?

Obléct dítěti bezchybně sladěný outfit v přírodních tónech, namazat ho pečlivě vybraným opalovacím krémem, vyrazit na hřiště a tam asistovat u každé tahanice o lopatičku z bioplastu či nakrájené jablko z biofarmy. Při prvním náznaku nudy nabídnout novou aktivitu, každý projev dětských emocí (dříve známý jako hysterák) zvládnout přesně podle příručky o respektujícím rodičovství. A u toho přidávat na Instagram idylické výjevy z pískoviště a přemýšlet nad tím, jak svého předškoláka dostat na Oxford. 

Pro tento rodičovský styl existuje spousta nálepek, z nichž některé se doplňují či překrývají: intenzivní rodičovství, helikoptérové rodičovství nebo tygří rodičovství. Společným jmenovatelem je snaha o dokonalost. Pro rodiče z řad smrtelníků dosud žádná taková chytlavá nálepka nebyla. Na TikToku a dalších sociálních sítích se však teď začíná šířit trend „beta mom“ neboli beta matka (beta otců se jistě také najde spousta, na internetu však zatím netrendují). Beta matky jsou flexibilní, uvolněnější, jejich děti mají méně kroužků a více prostoru pro volnou hru, ale i nudu či chybování. 

Americký deník The Wall Street Journal se fenoménu věnoval v článku s titulkem „Éra tygřích matek je u konce, na scénu vstupují beta mámy“. Jednou z nich je například trojnásobná matka z Kalifornie, která nebazíruje na samých jedničkách a často netuší, kde přesně se její dva nejstarší synové pohybují, hlavně když jsou doma do večerky. Deník cíl její výchovné mise popsal následovně: Mít děti, jež dovedou prozkoumat, co je zajímá, podívat se dospělým do očí, a až vyrostou, nebudou vůči ní cítit zášť. Vše ostatní už je jen bonus.

Fenomén beta matek je do velké míry návratem ke konceptu, který je více než 70 let starý – k myšlence „dost dobrého“ rodičovství britského pediatra a psychoanalytika Donalda Winnicotta, jenž tvrdil, že pro dítě a rozvoj jeho odolnosti, samostatnosti a sebevědomí je lepší, když rodič jeho potřeby uspokojuje přiměřeně, nikoli dokonale. Zprvu sice naplňuje dětské potřeby prakticky hned a ze 100 procent, ale jak potomek roste, nechává víc a víc prostoru pro drobnou frustraci a zklamání.