Virolog Klempa: Tohle už je opravdu příliš
S virologem Borisem Klempou ze Slovenské akademie věd o argumentačním světě vládního zmocněnce Kotlára
Zmocněnec vlády pro covid Peter Kotlár ukázal na tiskovce obrázek s bílým flíčkem. Je prý nebezpečný, ale on neřekl proč. Prý na to máte odpovědět s kolegy vědci vy. Víte, co na tom obrázku je?
Předpokládám, že je to obrázek vakcíny. Ale nevím, co to je. A vědět to ani nemůžu. Takhle to nefunguje. Ve vědecké práci musíme mít vždy detailní popis toho, co je na obrázku. Jeho autor musí přesně popsat, co na něm je. A hlavně, jak byl obrázek udělán. Takže upřímně netuším, co ten obrázek znamená.
K dalšímu varování Petera Kotlára: Může se kyselina RNA ve vakcíně změnit na DNA, integrovat se do jádra buněk a změnit lidský genom?


Kdybych kategoricky řekl ne, chytli by mě za slovo. Takže to je nutné vysvětlovat podrobněji. Za normálních okolností RNA zůstává v cytoplazmě buňky, nedostává se do jádra buňky, kde máme uložen genom. I kdyby se tam dostala, neznáme mechanismus, že by se přepsala do DNA. A i kdyby, je krajně nepravděpodobné, že by se integrovala do genomu. A i kdyby k integraci došlo, má buňka opravné mechanismy, aby se s tím vypořádala. A i kdyby ne, má opravné mechanismy náš imunitní systém k rozeznání takové buňky a její eliminaci. Když to posčítáme, blíží se pravděpodobnost k nule, takže se to v podstatě nemůže stát. A nepravděpodobnost se nám i potvrzuje: je pět let po očkování mRNA vakcínami a z miliardy lidí neexistuje jediný nález, kde by vakcína byla integrovaná do genomu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















