Knižní tipy
Jak se zrodila zdejší památková péče
Klíčové boje o podobu památkové péče se v minulém století vedly v Praze, ovšem tahle kniha nabízí pohled mimo hlavní město. Byly to totiž právě osobnosti v regionech, které postupně prosadily myšlenku, že historická území by bylo ideální chránit jako celek, což nejdřív vedlo ke zřizování památkových rezervací a v roce 1958 ke schválení vůbec prvního památkového zákona na našem území. Po úvodním obecném exkurzu publikace se štědrou pomocí unikátních dobových fotografií mapuje, jak toto úsilí probíhalo na konkrétních místech. Během regulace Vltavy a Malše v Českých Budějovicích, při urbanistické proměně Hradce Králové. Hlavně jsou tu však příkladové studie jednotlivých staveb. Fárova domu v Pelhřimově, obchodního domu Dyje ve Znojmě nebo roubenky Klemencovsko v Železném Brodě, která byla ve třicátých letech začleněna do novostavby funkcionalistické Spořitelny. Samostatnou kapitolu si zasloužily sakrální památky, třeba gotická kaple Božího těla v Kutné Hoře, která přechodně sloužila jako továrna na varhany. O všechna tato díla našich předků se vedly spory, jež nehledě na nástup totality zrodily naši moderní památkovou péči. Jak to s ní dopadlo během následující dvacetileté normalizace, je už bohužel jiný příběh, který čeká na samostatnou knihu.
Jan H. Vitvar
Jakub Bachtík, Michal Kurz, Kristina Uhlíková (ed.): Boj o malé město (1900–1960). Příběhy památek a jejich lidí Ústav dějin umění AV ČR, 467 stran


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.



















