Deset světových zpráv
Hrozba války na libanonsko-izraelské hranici
Minulý čtvrtek letělo na sever židovského státu podle izraelské armády asi 200 raket a 20 dronů, které vzlétly z Libanonu. K útoku se přihlásilo tamní militantní hnutí Hizballáh. Ostřelování vyvolalo v severním Izraeli a na Golanských výšinách rozsáhlé požáry. Izrael odpověděl nálety stíhaček na cíle Hizballáhu. Írán oznámil, že je v případě vypuknutí války připraven podpořit Hizballáh všemi dostupnými prostředky. Od začátku násilností na libanonsko-izraelské hranici zemřelo asi 90 civilistů v Libanonu a asi 10 v Izraeli.
6 dní
V Řecku je od začátku července možné pracovat šest dní v týdnu. Osmačtyřicetihodinový pracovní týden zavedla řecká vláda kvůli nedostatku pracovníků v některých sektorech, zejména v průmyslu. Chce také eliminovat přesčasy „na černo“. Podle zákona ale budou muset zaměstnavatelé, kteří svým pracovníkům tuto možnost nabídnou, platit za šestý den práce o 40 procent více. V případě, že šestý pracovní den připadne na neděli nebo svátek, budou muset zaměstnavatelé přidat k běžné mzdě 115 procent. Odbory zákon navzdory příplatkům kritizují jako vykořisťování a upozorňují na to, že obyvatelé Řecka tráví už tak v práci nejvíce hodin v porovnání se všemi zeměmi EU. Řecko se potýká s nedostatkem pracovní síly od finanční krize, která zemi postihla mezi lety 2010–2018. Stovky tisíc mladých lidí tehdy odešly za prací do zahraničí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
