Houbová horečka

Když loni The New York Times vyhlásily houby ingrediencí roku, mohlo se zdát, že jsou na vrcholu kulinárního zájmu. Ten však přišel až letos. Houby mezi hlavními gastronomickými trendy jmenují úplně všichni, kteří mají co do činění s jídlem. Celá tato vlna dostala i chytlavé názvy: kuchyně celého světa se prostě nakazily „funghi fever“ (houbovou horečkou) nebo je zachvátila „mushroom mania“ (houbová mánie).

Nenáročné na vodu 

„Houby jsou módní alternativou k masu,“ vyhlásily titulkem už na začátku roku americké Nation’s Restaurant News. Etablovaný oborový čtrnáctideník, který vychází od šedesátých let, zároveň vysvětluje, proč jsou houby tolik in: „Přibývá zákazníků, kteří hledají alternativy k masu a zároveň mají řadu důvodů, proč nechtějí sahat po rostlinném ,nemase‘, například proto, že se vyhýbají průmyslově vyráběným potravinám a hledají jiné možnosti, jak maso nahradit.“

Houby jsou z tohoto pohledu logickou volbou: jsou šťavnaté, mají komplexní chuť a jsou snadno lokálně dostupné. Navíc jsou zajímavé i z dietologického hlediska. Mají méně proteinu než maso, ale zároveň ho nabízejí o poznání více než většina rostlin. Mají vysoký podíl vlákniny, bílkovin a vitaminů A, B, C, D a obsahují také selen, vápník, hořčík, železo, zinek nebo jód.