Člověk křížil odpradávna

Je geneticky modifikovaný člověk ještě science fiction? Vedle geneticky upravovaných potravin, které celkem běžně konzumujeme, je tu lepší příměr. Internet. Kdo by si před 20 lety myslel, že budeme globálně propojeni přes digitální síť? Stačily dvě dekády a žijeme to, o čem futurologové tehdy psali. A stačí dvě dekády na to, abychom se pomocí genetické modifikace zbavili většiny nemocí. Člověk odpradávna šlechtí a kříží, aniž donedávna tušil, na jakém principu se to děje. Objevem DNA počala éra technologické výroby inzulinu namísto jeho získávání z orgánů mrtvých zvířat. V roce 1994 přišlo geneticky modifikované rajče. Dnes máme přesvalená prasata, rychle rostoucí lososy, nadproduktivní slepičí nosnice. Původní proces genetické modifikace byl velmi drahý a zdlouhavý. A pak přišel CRISPR. Snížil cenu o 99 procent a stačí pár dní v běžné laboratoři, aby se téměř kdokoli mohl zabývat nesmrtelností a designem nové generace člověka.

Nejstarší a nejdéle trvající válka na světě probíhá mezi bakterií a virem. Virus napadne bakterii a vloží do ní svůj genetický kód. Bakterie začne být fabrikou na nové viry a ty ji postupně zahubí. Pokud však přežije, uloží si část genetického kódu viru do vlastního genetického archivu zvaného CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats). To bakterii umožní při příštím útoku aktivovat specifickou bílkovinu (Cas9); ta začne skenovat bakteriální DNA a s chirurgickou přesností vystřihne cizí, virový genetický kód, čímž zabrání…