Následujte leprikóna
Kariéra novináře Thomase L. Friedmana ukazuje proměnu názorů na globalizaci a volné trhy
Thomas L. Friedman, držitel tří Pulitzerových cen a dost možná nejznámější novinář světa. Své sloupky píše z těch nejrozmanitějších koutů planety, i když nevím, zda už se vám povedlo napsat něco z vesmíru, Tome. To vás možná ještě čeká.“ Takhle velkoryse vítali před třemi lety Thomase Friedmana na debatě v Londýně. Publikum tleskalo a Friedman se usmíval pod svůj mroží knír. Americký novinář je na titul „nejvlivnější na světě“ nepochybně zvyklý, přezdívá se mu tak již téměř dvě desetiletí. Dnes osmašedesátiletý Friedman proslul jako vykladač globalizace a komentátor zahraniční politiky, o které píše do amerického deníku The New York Times už téměř čtyřicet let.
Na přelomu tisíciletí se stal jedním z nejvýraznějších hlasů, který díky schopnosti nalézt k jakémukoli tématu zábavnou metaforu uměl přitažlivě formulovat představu, kam by měl Západ a v závěsu za ním celý svět směřovat. Ekonomicky i kulturně propojenější, bezpečnější, bohatší a trochu americký – takový měl svět být. Friedman se stal víc než jen novinářem, proměnil se v chodící instituci. „Občas je samotnou Amerikou. Nebo alespoň tou Amerikou, kterou bychom si přáli: politicky umírněnou, plnou energie, optimistickou a s ohromnou vášní pro golf,“ napsal o něm ve velkém profilu v roce 2008 americký magazín The New Yorker.
Vize světa, který ve svých sloupcích předvídal, však dostala postupně zásadní trhliny. Pachuť z válek na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
