Jak se projevuje redefinice znásilnění: víc hlášených činů, rozpaky nad některými tresty

V policejních statistikách za loňský rok figuruje číslo 1086. Tolik lidí nahlásilo, že byli znásilněni. Nezdá se to jako moc, ale kdokoli sleduje debatu o sexuálním násilí, ví, že jde o významný posun. Znásilnění je dlouhodobě jedním z nejméně hlášených trestných činů, a ještě nikdy se na tuzemskou policii neobrátilo tolik lidí jako v roce 2025.

Může jít o jeden z účinků novely trestního zákoníku, který začal platit loni v lednu a který prosadila skupina političek tehdejší koalice i opozice. Hlavním cílem novely bylo zavést nové pojetí znásilnění jako skutku, při němž už není nutné se útočníkovi fyzicky bránit, ale stačí projevit nesouhlas. Na celkové hodnocení je však stále poměrně brzy – kola trestního řízení se otáčejí pomalu a někdy trvá i několik let, než se nová legislativa projeví a usadí.

Mírnější tresty?

Nová pravidla platila loni teprve týden, když se ukázal jeden z jejich dopadů. Vrchní soud v Olomouci v lednu 2025 posuzoval v odvolání případ muže z Hodonínska, který byl nižšími soudy odsouzen k pěti letům nepodmíněně za osahávání genitálií devítileté vnučky, již zároveň donutil sledovat pornografii. Několik dní platná novela trestního zákoníku však jeho čin chápala jinak než předchozí legislativa: zatímco pětiletý trest dostal za znásilnění, nyní byl jeho čin posuzován jako tzv. sexuální útok.