Kdo se o nic nesnaží, prohrál
Tento týden odpovídá pedagog a kapelník skupiny The Tap Tap Šimon Ornest
1) Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Asi samička koaly. Příznačný výraz i jméno má také například hadilov písař.
2) Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Předposlední a poslední prezidentská volba. Přišlo mi neuvěřitelné, že lidé, kteří nechtěli v té funkci Miloše Zemana, byli opakovaně tak málo schopní sjednotit se a reálně konkurovat.
3) Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Politiku řeším dlouhodobě především v kontextu plánu dostavby Jedličkova ústavu a škol. Jedná se o vznik nové budovy, o které mluvíme jako o multifunkčním vzdělávacím centru (nejen) pro studenty škol Jedličkova ústavu. Tenhle projekt postupně měníme ve skutečnost už zhruba 15 let a komunikace s měnícími se politiky na pražském magistrátu je naprosto nezbytná.
4) Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Ještě jsem asi neplakal. Ale o co zhruba jde, mi došlo jednou, když jsem poslouchal rozhovor s nějakým radním o Klánovickém lese a plánu vybudovat zde golfové hřiště. Ten člověk tehdy řekl: „Paní redaktorko, já jsem se tam byl několikrát osobně podívat a zdejší příroda je tak krásná, že je škoda, aby tam byl jenom les.“
5) Které vaše přesvědčení se nesnese se společenskými konvencemi?
Vždycky budeme žít v nějakých společenských konvencích. Nemám s tím žádný problém. Pro mě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
