Psychiatr v mobilu
Senzory na kůži, aplikace v telefonu, chytré náplasti. Nositelná elektronika nabízí trvalý lékařský dozor, pomáhá i nevidomým. Přesto zaostává za očekáváním.
Před deseti lety prožila Tereza fyzické napadení a útok se podle ní stal spouštěčem psychické krize, která u ní propukla o pár let později. V té době společně s přítelem podnikala, ale příliš se jim nedařilo, a tehdy třiatřicetiletá Tereza (jméno bylo na její přání změněno) trávila v práci 15–16 hodin denně. Prý se jí tenkrát začaly dít některé podivné věci – někdo jim rozbil auto, na vratech rodinného domku našla panenku propíchanou jehličkami. Kvůli psychickému vyčerpání u ní začal růst paranoidní pocit, že ji někdo chce sprovodit ze světa. Dostávala se do stresu, nejedla a nespala, byla vyhublá. Postupně přestala důvěřovat i rodičům. Jednoho dne bosá vyběhla z bytu a zamířila na nejbližší policejní stanici, odkud ji ihned převezli do Bohnic.
Na pobyt v tomto velkém ústavu, kde spí na jednom pokoji třeba deset pacientů, nevzpomíná ráda. Pomohli jí podle jejího vyprávění až v pavilonu Psychiatrického centra Praha, dnešního Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Diagnostikovali jí afektivní poruchu, u níž se střídá období mánie a deprese.
Po propuštění se Tereza zapojila do studie, v níž je díky svému chytrému telefonu a mobilní aplikaci nazvané ITAREPS neustále pod dozorem psychiatrů. Není sama – podobné nástroje se dnes začínají používat nejen u psychóz či depresí, ale také třeba při zvládání závislostí. V širším smyslu tvoří součást takzvané nositelné elektroniky, o níž se v nultých letech soudilo, že dobude svět. To se naplnilo jen částečně; lékařství se nicméně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
