Chvála plastu
Před lety mě pozvali z Jednoho světa, abych besedoval k filmu o finské rodině, která rok nepoužívala nic z ropy. Ani plasty. Byl jsem v rozpacích, co říkat. Finové působili sympaticky a rozuměl jsem jim. Akorát možná udělali více škody než užitku.
Polystyren, polyetylen, polypropylen, polyamidy, polyestery a další ropné polyvychytávky proměnily naše životy. Přitom mnohdy také umenšují stopu, kterou došlapujeme na okolní svět. Nejenže vlastně vznikly, aby přírodu šetřily. Celuloid, první z umělých hmot, totiž prapůvodně sloužil jako náhražka slonoviny při výrobě biliárových koulí. Protože na jedinou sadu bývalo zapotřebí dvou slonů, uchránil život slušnému stádu chobotnatců. Ale hlavně jsou plasty lehké a úsporné. Pokud potřebujete do něčeho zabalit a někam odvézt litr minerálky, taková PET lahev pohltí mnohem méně surovin k výrobě i paliva při přepravě než kov nebo sklo. Bioplasty, které se často inzerují jako recept na umělohmotnou civilizaci, by konzumovaly lány a lány kukuřice.
Kalamitou není doba plastová, nýbrž doba odhazovací. Vyrábíme kvanta plastů, leč zhruba tři čtvrtiny z nich se nedožijí ani svých prvních narozenin. Plýtváme tak spoustou užitečných surovin. Spíše než své materiály potřebujeme proměnit naši ekonomiku a naše životy tak, aby kolem nás už neprotékaly, ale kolovaly.
Pobouření na plasty přivolala hlavně maličká část z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
