Výkop levačkou
ČSSD už couvá od zdanění bohatých. Chystá ale jiné levicové návrhy.
Měl to být volební trhák, který potěší 90 procent Čechů. První reakce ale mladého sociálnědemokratického ekonoma Michala Pícla zaskočily.
„Většina e-mailů byla hodně negativních. Jako kdyby všichni v téhle zemi brali přes 50 tisíc,“ podivoval se Pícl dva dny poté, co ČSSD zveřejnila daňový balíček, u kterého figuroval jako jeden z hlavních autorů.
Podstatou návrhu je zrušení dnešní jednotné patnáctiprocentní daně a znovuzavedení tzv. progrese, kdy se vyšší příjmy zdaňují víc. Kdyby plán prošel, šlo by o největší změnu od roku 2008, kdy Topolánkova vláda zavedla rovnou daň. U výdělků do 30 tisíc chce ČSSD sazbu snížit na 12 procent, v pásmu 30–40 tisíc zachovat 15 procent a pak sazbu zvednout: u příjmů 40–50 tisíc na 25 procent a dál na 32 procent. Pásma se týkají hrubého příjmu, procenta se ale vztahují k tzv. superhrubé mzdě, ve které jsou i celé odvody na sociální a zdravotní pojištění. Přepočet do praxe tedy není úplně triviální, ale výsledný efekt je prostý: u platů do 50 tisíc hrubého lidé proti dnešku ušetří, pak se začíná daňová zátěž výrazně prohlubovat (viz graf).
Proč ne dvakrát výš?
„Mzdu do 50 tisíc bere 90 procent lidí. Těm chceme přidat peníze, velká většina zaměstnanců by si díky tomu polepšila,“ říká Pícl, jehož zadáním bylo zaujmout levicové voliče a posílit přerozdělování. „Společnost by měla být solidárnější,“ doplňuje ve svojí malé kanceláři pod plakátem z Hvězdných válek. Povzbudivý slogan „Kéž tě provází síla“ vyznívá…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
