Mezinárodní tým astronomů představil objev soustavy sedmi planet obíhajících kolem malé a chladné hvězdy. Lov podobných exoplanet (tedy planet mimo naši sluneční soustavu) byl v posledních letech velmi úspěšný, ale sedmice „nových“ planet je přesto unikátní. Šest z nich (a možná i zbylá sedmá) je zemského typu – mají podobnou velikost a jsou z kamene. Navíc se nacházejí na vesmírné poměry blízko, čtyřicet světelných let od Země, což usnadňuje jejich budoucí zkoumání.
Tři z nich se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, ne moc daleko ani moc blízko od své hvězdy TRAPPIST-1. Na jejich povrchu může být přítomná kapalná voda. A ta je stále považovaná za nutnou podmínku pro existenci života ve vesmíru, jiného než pozemského.
Do průzkumu vesmíru se zároveň v následujících letech chystá hned několik teleskopů a sond, které mohou objevování okolního vesmíru posunout výrazně dál. Teleskop Jamese Webba umožní zjistit více o čerstvě objevené soustavě sedmi planet. Sonda Plato by měla být vypuštěna v roce 2024 a prozkoumávat okolí hvězd podobných našemu Slunci. V polovině příštího desetiletí by měl do provozu vstoupit pozemský teleskop E-ELT. O světech v blízkém vesmíru se v příštích patnácti letech začneme dozvídat mnohem víc.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
