0:00
0:00
Kultura25. 11. 20177 minut

Hip hop ve středověké zahradě

Švédský umělec Yung Lean představuje hlavní hlas smutného rapu

Ztrácím nervy, ale to je ok. (Yung Lean)
Autor: Ross Giilmore

Od počátků hlásal politické postoje, hovořil o emancipaci afroamerické menšiny, ale také se chlubil gangsterskou tvrdostí. Později opěvoval nově nabyté bohatství ve formě drahých produktů. V posledních sezonách jako by se však hlavní emocí rapu a ústředním poselstvím stal smutek. Respektive tíživý a obtížně uchopitelný světabol doléhající na novou generaci rapperů, který se místo chrlení slov projevuje v pomalé, apatické dikci a leckdy je podpořen konzumací léků proti úzkosti a bolesti.

Ne bezdůvodně si tak švédská skupinka teenagerů ze stockholmské výstavní čtvrti Södermalm, kterou vedl Yung Lean, začala před lety říkat Sad Boys – Smutní kluci. Zhlédli se právě v melancholickém rapu, který odstartovala alba Kanye Westa, Drakea a Lila B. První amatérské klipy Yung Leana uveřejněné v roce 2013 na YouTube způsobily senzaci. O mladičkého rappera, který jedním dechem mluvil o ledovém čaji Arizona, orálním sexu a zmiňoval reálie z Harryho Pottera, se překvapivě rychle začalo zajímat publikum i média ve Spojených státech. Akceptovali ho jako jednoho z mála evropských rapperů. Nevadila jim jeho pozice outsidera, byť si nikdo nebyl jistý, zda kluk ze Skandinávie skládá americké kultuře poctu, nebo si z ní utahuje.

↓ INZERCE

Dnes jednadvacetiletý Yung Lean dokázal v průběhu adolescence přežít nejen status internetové kuriozity, ale i hospitalizaci na psychiatrické klinice a drogovou závislost. Fascinující je jeho sebezáchovná schopnost – možná daná onou pozicí outsidera, možná…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články