0:00
0:00
Dopisy3. 6. 20173 minuty

Dopisy

Astronaut

Od neuronů ke hvězdám
Respekt 21/2017

Primárně je třeba vysvětlit, že s paní Ourednik neprobíhala jednání o nabídce pracovní pozice. Jednání se týkala možného podání projektu do výzvy Excelentní týmy v OP Vzdělávání, výzkum a vývoj. Zde instituce předkládaly projekty se zapojením vědce přicházejícího ze zahraničí a ministerstvo školství na základě hodnocení provedlo konečný výběr projektů. Teprve výběr projektu znamenal ustavení pracovního týmu a vznik nabídky pracovních pozic.

Paní Ourednik projevila zájem o přípravu takového projektu a vedení CEITEC na Masarykově univerzitě s ní uskutečnilo průzkumné jednání, které však nevedlo k zahájení přípravy projektu. Hlavním důvodem na straně CEITEC bylo, že paní Ourednik v době přípravy projektů do výzvy OP VVV již delší dobu (nejméně pět let) nebyla vědecky činná v příslušném oboru, ačkoli v minulosti působila na uznávaných zahraničních institucích. Projekt postavený na kandidátovi, který naposledy v oboru vědecky publikoval řadu let před podáním projektu, by ani neměl ve výzvě šanci uspět.

↓ INZERCE

Paní Ourednik byla o procesu informována a v porovnání s ostatními zájemci nebyla vyhodnocena jako vhodný kandidát na podání projektu s šancí na úspěch. Podotýkám, že i v rámci specifických podmínek výběru pro podání projektových žádostí, což z povahy věci nemá a nemůže mít parametry standardního výběrového řízení, se postupovalo v tomto případě na CEITEC transparentně a s maximální objektivitou vnitřního hodnocení.

Předběžný zájem projevilo kromě paní Ourednik deset vědců ze skvělých zahraničních pracovišť, z nichž část byla po zhodnocení základních kvalifikačních předpokladů pozvána k pohovoru před vědeckou komisí. Ve výsledku byly podány čtyři projekty, z nichž uspěl jeden.

V rozhovoru jsou zmíněny i další komentáře, na které je možné se podívat z různých pohledů a určitě stojí za vysvětlení. Zejména považujeme za neadekvátní kritiku vědeckého výkonu našich pracovníků, a to i ve srovnání s výkonem samotné paní Ourednik. Podle mezinárodně uznávaných scientometrických parametrů jsou například práce vedoucího centra neurověd na CEITEC MU citovanější než práce paní Ourednik (3090 proti 1942 citacím podle Web of Science) – stejně jako jeho H-index, údaj odrážející intelektuální vliv prací vědce ve vědecké komunitě (33 proti 15). Vyšší H-index než paní Ourednik mají také tři další vedoucí výzkumní pracovníci v klinickém neurovědním výzkumu na CEITEC MU.

Jiří Nantl,
autor je ředitel CEITEC MU (Středoevropský technologický institut Brno)

Opravy

V minulém čísle jsme v krátkých zprávách omylem u zprávy Kiska povýšil Jozefa Gabčíka místo fotky Gabčíka použili fotografii Jana Kubiše.

V článku Brno účtující jsme napsali, že v brněnském parku stávala socha Františka Josefa, jednalo se však o sochu Josefa II.

Za chyby se čtenářům omlouváme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026