Proč se antiglobalisté pletou
Méně otevřený svět by nejvíce uškodil chudým lidem
V září 1843 psal deník The Liverpool Mercury o velkém shromáždění na podporu volného obchodu. Královský amfiteátr byl přeplněný. Nově zvolený poslanec John Bright přesvědčivě hovořil o přednostech zrušení cel na dovoz potravin. Opakoval argumenty, které otiskly začínající noviny The Economist. Bright publiku sdělil, co se při své agitaci dozvěděl: že „kameníci, ševci, tesaři a všichni další řemeslníci trpí, je-li obchod v zemi omezován“. Brightova liverpoolská řeč byla nadšeně přijata.
Je těžko představitelné, že po 173 letech by byl přední západní politik oslavován za obranu volného obchodu. Ani jeden z amerických prezidentských kandidátů není zastáncem volného obchodu. Donald Trump, ač v lecčem nekoherentní, mluví v této věci jasně: nekalá soutěž cizinců zničila pracovní příležitosti doma. Hrozí, že odstraní Severoamerickou dohodu o volném obchodu, vystoupí z Transpacifického partnerství (TPP) a zahájí obchodní válku s Čínou. TPP, kterou Hillary Clinton pomáhala vyjednat, teď sama ostudně kritizuje. V Německu, jednom z největších exportérů na světě, vyšly v tomto měsíci do ulic desetitisíce lidí a demonstrovaly proti navrhované obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy.
Odpor proti obchodu je pouze jedním ze symptomů všudypřítomných obav z dopadů otevřených ekonomik. Vítězství brexitu v Británii bylo projevem obav z vlivu neomezené migrace na veřejné služby, práci a kulturu. Velké firmy jsou postihovány za únik do zahraničních útočišť ve snaze uniknout…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
