Teorie nezkrotné vášně

Lubomír Doležel během svého dlouhého života doma i v kanadské emigraci zasáhl do řady oblastí literární teorie. Jeho zakladatelské práce o teorii fikčních světů z něj udělaly světově nejcitovanějšího českého literárního vědce. Je jediným zdejším teoretikem, který vskutku hrál světovou „extraligu“ - na jeho myšlenky navazovaly či se vůči nim vymezovaly hvězdy literární teorie a letos v červnu obdržel za celoživotní dílo Boothovu cenu. Před třemi lety vydal paměti Život s literaturou, kde mapuje právě svou profesní dráhu. Nyní, v třiadevadesáti, se stal debutantem na poli beletrie. Což by sama o sobě byla zajímavá událost, ale pozoruhodný je i výsledek.

Krátký román Poločas rozpadu mapuje život Johna Gerbera, úspěšného vědce, jehož kariéru provází série fatálních selhání v partnerských vztazích. Čteme tu příběhy velkých lásek vyprávěné takřka starosvětským jazykem a způsobem; příběhy, z nichž prosakuje pachuť nezkrotné vášně, jež ze vztahu dělá sebestředné ukájení vlastních představ a potřeb. Pro Gerbera jsou totiž ženy uměleckým dílem, které lze odložit a nahradit novým, když zevšední a ztratí pro vnímatele krásu. Má na to po ruce i modálně logickou teorii možnosti, jež říká, že některé možnosti se nutně musí realizovat. Až – jako v antické tragédii – zasáhne neodvratné stáří.

Závěr románu je tak procházkou dantovským peklem situovaným do středního Mexika. Gerberova poslední vyvolená se tu oddává zpoceným jezdcům na koních, zatímco jemu zbývá jen…