Zmatený vzor dobroty a síly
Autoři Krkonošských pohádek vyhráli první kolo sporu o to, zda Vodafon zneužil v reklamě postavu vládce českých hor
Režisérovi Jakubu Kohákovi se linka s Krakonošem líbila o něco méně než nápad využít do vánoční reklamy postavy ze seriálu Návštěvníci, ale nakonec ustoupil. Mytickou postavu vládce hor chtěla ve spotu jak reklamní agentura, jejíž kreativci vše vymysleli a která mu práci zadala, tak klient – mobilní operátor Vodafone. Na Vánoce 2013 tak na televizní obrazovky vtrhla trochu jiná verze Krakonoše, než jakou známe z legend a pohádek. Krakonoš v podání Karla Heřmánka v klipu nejprve laškuje s krásnou dívkou a pak se sloganem o „volání přírody“ míří zrychleným krokem k latríně.
Reklama bez většího rozruchu proběhla éterem (Vodafonu ani Radě pro rozhlasové a televizní vysílání si nikdo nestěžoval) a málokdo, včetně autorů, by si na ni po třech letech vzpomněl. Paměť až nyní oživilo rozhodnutí Městského soudu v Praze, jež dalo za pravdu dvěma autorkám a dědicům třetího autora večerníčkovské televizní klasiky Krkonošské pohádky. Reklama podle nich dehonestuje a zneužívá hrdinu seriálu a soud nařídil Vodafonu zaplatit odškodné ve výši 600 tisíc korun. Spor ještě není u konce, protože operátor chystá odvolání, celá věc ovšem představuje zajímavý právní problém.
Právník tvůrců pohádek František Vyskočil totiž neargumentoval ochranou autorských práv, jak by se dalo čekat, ale nekalou soutěží. Tak se označuje chování účastníků hospodářské soutěže, tedy firem i jednotlivců, kteří na trhu jednají v rozporu s dobrými mravy.
Nekalá soutěž může mít řadu forem, mimo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
