Továrna na úspěch
Nezávislí čeští tvůrci dobyli svět budovatelskou hrou Factorio
Když se hra Factorio od českého studia Wube Software v únoru objevila v internetovém obchodě Steam, byla jen jedním z 21 titulů, které toho dne vyšly. Podle snímků a popisu nevypadala o nic lákavěji než konkurence. Nesleduje aktuální grafické trendy ani není plná akce a napětí; na mimozemské planetě, kde protagonista ztroskotá, jsou obyčejné louky, lesy a pláně. A mezi nimi se proplétají běžící pásy s kostičkami představujícími suroviny, které ústí do obřích továrenských komplexů, z nichž se valí dým – to vše jednoduše zobrazené z ptačí perspektivy.
Factoriu nepomohlo ani zařazení do sekce rozpracovaných her, které jsou hratelné, ale často jim k dokončení chybí čas a prostředky. Přesto se našly tisíce hráčů, kteří si hned v den vydání hru pořídili, a jejich reakce byly velmi podobné: po opatrném začátku zjistili, že se nemohou odtrhnout, a strávili u hry dlouhé hodiny. První týdny se hra na Steamu – největším digitálním distributorovi počítačových her na světě s více než 18 tisíci tituly – držela na úplné špici hodnocení. Dodnes patří s 98 procenty kladných ohlasů mezi první desítku a pořídilo si ji 400 tisíc zákazníků.
„Líbilo se mi to, ale chtěl jsem na stejném základě vytvořit plnohodnotnou hru a pojmout ji po svém,“ vzpomíná Michal Kovařík, jak v roce 2012 dostal prvotní nápad na Factorio při hraní populárního Minecraftu – v jedné variantě totiž může hráč stavět továrny a automatizovat těžbu surovin. Inspiroval se i starověkou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
