Nejdřív radikálové, až poté fanatici
Nová generace teroristů má jiné kořeny než jejich předchůdci z al-Káidy
Teroristické útoky v Bruselu, jež následovaly v krátkém sledu po atentátech v Paříži a San Bernardinu, rozdmýchaly již tak dost prudkou debatu o islámském terorismu v Americe. Na Západě teď mnozí – včetně dvou hlavních republikánských kandidátů, Donalda Trumpa a Teda Cruze – volají po kampani, jež by se otevřeněji zaměřila na muslimské komunity a pátrala po těch jejich příslušnících, kteří mohou mít sklony k náboženskému extremismu, a tedy terorismu.
Nedávné bombové útoky v Evropě ale spáchala nová generace teroristů, která rozvrací naše předchozí představy o tom, co teroristy motivuje a jak je rozpoznat a zastavit. Když vše zjednodušíme, dnešní teroristé nejsou náboženští extremisté, kteří se stali radikály, ale spíše radikálové, kteří se stali náboženskými extremisty. Tento rozdíl je zcela zásadní.
Stačí se podívat na dva bratry, kteří naplánovali a provedli atentáty v Bruselu – Ibrahima a Khalida El Bakraouiovy. Narodili se v dělnické rodině přistěhovalců z Maroka, náboženství je příliš nezajímalo a brzy se dali na cestu zločinu. Když jim bylo něco přes dvacet, oba se podíleli na krádežích aut a ozbrojených přepadeních. Ibrahim byl za pokus o vraždu odsouzen k devíti letům vězení, jeho bratr dostal za ozbrojenou loupež pět let. A teprve potom, ve vězení nebo ještě později, začala jejich cesta k džihádu.
Ožrala a narkoman
Jejich příběh je nápadně podobný příběhům mnoha jiných teroristů z Belgie nebo Francie. Jenom několik z nich bylo oddanými muslimy.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
