Katastrofy v nás
Západočeská galerie vypráví skrz 19. století i o dnešní době
Jsou to klasické obrázky z bulváru: na prvním leží v místnosti jedenáct zkroucených mrtvých těl včetně malého dítěte v náručí své matky; na druhém už jsou vyrovnaní vedle sebe, jak je záchranáři vynesli z místa katastrofy. A co je snad ještě více šokující, než že někdo něco takového vůbec publikoval – u každého těla je navíc popiska se jménem.
Pozůstalé Dörlovy, Gutovy ani Preisslerovy už to však trápit nemusí. Zobrazené neštěstí se totiž stalo před 162 lety. V severočeském Levíně tehdy v noci z 5. na 6. března vypukl požár, při kterém shořelo devětadvacet domů, šestnáct stodol a umřelo oněch jedenáct lidí udušením. Bulvární média sice ještě neexistovala. Zato se po ulicích kolportovaly letáky jako tenhle z litoměřické dílny Karla Viléma Medaua. Můžeme-li věřit slovům anonymního rytce z 19. století, výtěžek z prodeje masově šířeného svědectví šel na pomoc dvaapadesáti postiženým rodinám.
Leták je součástí pozoruhodné výstavy Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století, kterou připravila Západočeská galerie v Plzni. Koná se v rámci zdejšího tradičního mezioborového sympozia o společnosti předminulého věku. A opět odhaluje i několik důležitých věcí, které přesahují ze století páry až do roku 2016.
Jednou oheň, podruhé voda
Spoluautorka projektu Eva Bendová v katalogu popisuje, že to byla právě formující se industriální společnost, která svou činností začala globálně ovlivňovat zemský ekosystém. Vědci tomu dnes říkají antropocén: jde o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
