Temná hmota
Ekonomii bývá často vytýkáno, že není exaktní vědou jako fyzika. Jenže ani ve fyzice není vše jasné. Někdy je potřeba vypomoci si poněkud umělým ad hoc vysvětlením, například zavedením temné hmoty, která by měla tvořit 83 procent veškeré hmoty v kosmu. Lze tak objasnit, proč je vesmír stabilní, ačkoli k tomu gravitace známé hmoty nepostačuje.
Ekonomové R. Hausmann a F. Sturzeneggerz Harvardu se fyzikou inspirovali a princip „temné hmoty“ použili k vysvětlení nerovnováhy v platební bilanci USA. Podle jejich teorie existuje „temná hmota“, která americkou bilanci vylepšuje, není ale zachycena v oficiální statistice. Uvádějí tři příklady. Prvním je know-how. Americké firmy při svých investicích ve světě zároveň vyvážejí znalosti, tento export ale není nikde evidován. Druhým příkladem je ražebné, které je výnosem za to, že USA poskytují světu globálně přijímaný prostředek směny – dolar. Třetím příkladem je rozdíl mezi výnosy v USA a jinde ve světě. Americká ekonomika těží ze své stability a může si dovolit nabízet relativně nižší výnosy z investic, než nabízejí investice v jiných zemích, s nimiž je spojeno větší riziko. Tuto prémii lze chápat jako pojištěn rizik pro investory, které USA „vyvážejí“ jako službu do světa. „Temnou hmotou“ americké ekonomiky jsou tedy znalosti, měna a pojištění, jež poskytuje světu.
Inspiraci v teorii temné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
