Génius i ničema
Francouzi se přou o odkaz svého nejčtenějšího spisovatele dvacátého století Célina
Byl to génius, ale i ničema. Co s ním?“
Citátem z deníku Le Monde lze nejlépe přiblížit vášnivou diskusi, která momentálně probíhá ve Francii. Týká se Louise-Ferdinanda Destouchese (1894–1961), jenž světově proslul pod uměleckým jménem zapůjčeným po své milované babičce Céline. Čím se autor bestsellerů jako Cesta do hlubin noci či Smrt na úvěr provinil? Na první pohled svou smrtí, neboť letos tomu bude padesát let, co zemřel, a diskusi odstartoval právě tento fakt. Ale hlavně svým antisemitismem.
Lékař ubožáků
Célinovo dílo rozdělovalo Francouze už v dobách svého vzniku. Na jedné straně jsou tu jeho romány nezpochybnitelné literární hodnoty: o válečných hrůzách i životní mizerii obyčejných lidí psal na tehdejší poměry nevídaně volným a neuhlazeným stylem i jazykem. Inspirací byly Célinovi vlastní zážitky z drsného života na předměstí Paříže, ze zákopů první světové války i lékařské praxe v Africe. Na druhé straně ale existují i pamflety Bagately k masakru, Škola mrtvol a Z ostudy kabát, jež obdivovaného spisovatele řadí k předním dobovým antisemitům. „Trik Židů, kteří jsou ‚pronásledovaní‘ a jsou ‚mučedníky‘, nikdy nepřestane fungovat na pitomé árijské paroháče. Jsou to oni, kteří nás pronásledují. Jsme oběťmi mučedníků,“ napsal Céline nenávistně a jinde nepřímo vyzval ke spojenectví s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
