Album týdne: Mezi Morriconem a Zappou – Squarepusher na novince diriguje virtuální orchestr

Původně si to celé představoval jinak. Tom Jenkinson, který již více než třicet let vystupuje pod jménem Squarepusher a patří k nejsvébytnějším tvůrcům elektronické scény, si kolem roku 2016 začal plánovat, že natočí album s orchestrem. V nějaké podobě k tomu skutečně došlo, ale s výsledkem tehdy vůbec nebyl spokojen. K nápadu se vrátil o pár let později, kdy mu zraněné zápěstí znemožnilo hru na baskytaru a současně s tím covidové restrikce zakazovaly setkávání větších skupin muzikantů pohromadě. Uzavřel se proto ve svém studiu a zcela sám natočil album, které aktuálně vychází pod názvem Kammerkonzert.

Název napovídá, že jde o rozchod s dosavadní Squarepusherovou tvorbou. Vlivy breakbeatu, drum and bassu a IDM ustupují do pozadí, aby daly prostor smyčcům, klavíru, cembalu, energii free jazzu a melodiím vystavěným v duchu filmové hudby. V rámci Jenkinsonovy diskografie album dokonce představuje největší stylový úkrok stranou od nu-jazzové nahrávky Music Is Rotted One Note z roku 1998. 

V propojení zvuků orchestru a s novými žánry jako by se Squarepusher učil u Ennia Morriconeho. Album střídá pastorální motivy s napětím, které budují skladby, jež by se skvěle vyjímaly v kdejakém filmovém hororu. A stejně tak se na jiných místech autor nebrání naprosté hudební odvázanosti typické pro Franka Zappu.

Přestože album vznikalo kompletně ve studiu vrstvením jednotlivých zvukových stop, při poslechu svým nápřahem skutečně odpovídá názvu „komorní koncert“. Že se během něj Squarepusher rozhodl vyprávět dramatický příběh, signalizuje název poslední skladby s pochmurně zamlženými varhanami K14 Welbeck: to se dá číst jako spiklenecké pomrknutí na dílo mizantropického spisovatele Michela Houellebecqa.