Ze vzduchu to vyhrát nelze
S vojenským analytikem Lukášem Visingrem o bojích v libyjských městech
Nakolik je Kaddáfího armáda schopná odolávat spojeneckým útokům?
V boji na poušti nemá šanci. Problém nastane, když přijdou boje ve městech. Tam je riziko velkých vedlejších ztrát a škod, navíc spojenci nemohou snadno
odlišit Kaddáfího síly od opozice. Vzdušná podpora je nezbytná, ale válka se tak vyhrát nedá. „Špinavou práci“ na zemi musí nakonec udělat povstalci. Pro další vývoj bude proto důležité, jak se budou vyvíjet boje ve městech.
Kolik má Kaddáfí bojeschopných mužů?
Libyjská pozemní armáda měla původně asi padesát tisíc vojáků, ale velká část z nich, neví se přesně kolik, dezertovala. Navíc má Kaddáfí sbor Revoluční gardy, elitní sílu asi tří tisíc mužů, výlučně příslušníků jeho kmene. Vycvičil i Islámskou neboli Panafrickou legii, to je jednotka asi o síle sedmi tisíc mužů z islámských zemí Afriky. Nejsou to klasičtí žoldnéři, s Kaddáfím je pojí spíše ideologie. Vedle toho disponuje i skutečnými žoldnéři bojujícími pro peníze. Řádově jsou jich asi tisíce, ale opět to přesněji není známo.
Jak je Kaddáfího armáda vybavená?
Libye má tabulkově přes dva tisíce tanků a tři sta padesát bojových letounů, jenže většina nefunguje kvůli nedostatku náhradních dílů a špatné údržbě. Tanků je bojeschopných jen pár stovek a letounů mohlo před zahájením spojenecké operace létat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
