0:00
0:00
Eseje19. 9. 20106 minut

Kočovní Evropané

Odmítání Romů není odmítání cizího, je to odmítání vlastního já

Astronaut

Francouzský prezident se pustil do přenášení hory, ta však, jak se ukazuje, na něj padá. Hlava státu uvěřila, že bude hromadit body v prezidentské kampani díky tématu, jež je ve skutečnosti záležitostí hraniční policie a samospráv. Zdá se, že to byla velká chyba. Otázka Romů není otázkou policejní nebo sociální bezpečnosti, ale v první řadě otázkou bezpečnosti psychické. Ta není čistě francouzská, ale evropská.

↓ INZERCE

V roce 1990, po pádu železné opony, uskutečnil americký deník Los Angeles Times jeden z prvních průzkumů veřejného mínění ve východní Evropě. Z jeho výsledků vyšlo najevo, že osmdesát procent Čechů, Slováků, Maďarů, Rumunů, Bulharů i Poláků si obraz cizího zla zosobňuje v Cikánech. Jenže proticikánská nenávist není neznámá ani na Západě. Literatura i opera 19. století – Victor Hugo a Verdi – zanechaly svědectví o úzkosti, kterou v usazené společnosti vzbuzují společenství, která „nežijí jako my“ a která si po staletí spojujeme s žebrotou, bídou, zloději, ale také s fantazmagoriemi o kradených dětech, s pověrami a odmítáním. Hysterii dovedli k vrcholu nacisté, když „podlidi“ odsoudili ke smrti v plynových komorách v Osvětimi.

Návrat starých strachů

Tím, že Evropská unie uzákonila svobodu pohybu všech osob – konečně! –, vyvolala protipohyb, ožívají strachy našich předků, vracejí se staré komplexy. V konfrontaci s nevolí, kterou si Francie sama…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Fareed Zakaria pro Respekt: Sledujeme novou kontrarevoluciZobrazit články