Království
Moje babička, matka mé matky, se jmenovala Anděla. Narodila se v roce 1917. Měla deset dětí. Osm synů a dvě dcery. Uznávala jediného prezidenta a tím byl Klement Gottwald. Tvrdila, že on byl jediným prezidentem, který ocenil její mateřský přínos republice a dal jí vyznamenání. Za syny. Co je na tom pravdy, nevím. Po její smrti buď někdo vyznamenání ukradl, nebo jí ho Gottwald nedal, nebo si celou historku prostě vymyslela. Proč? Co ji k tomu vedlo? To se nikdy nedozvím.
Babička si vážila svých synů a vnuků. Dcery a vnučky měla jistě taky ráda, ale ne tak jako syny, vnuky a pravnuky. Mít syna prostě bylo v jejích očích něčím neskonale větším než mít dceru.
Babička milovala Staré pověsti české, Erbenovu Kytici, Němcové Babičku, staré české balady a pohádky. Uměla je zpaměti. Své syny pojmenovala podle princů z českých pohádek. Když nám, vnoučatům, vyprávěla pohádky, nikdy nezapomněla poznamenat u toho kterého prince, že právě podle něj pojmenovala například strýce Miroslava a že strejda Miroslav se nejen svým jménem, ale i svými činy velmi podobá právě princi Miroslavovi. Nic z toho nebyla pravda, ale babička se rozhodla tomu věřit.
Babička prožila celý život na Moravě. Pěstovala v malém vinohradu víno, měla švestkový sad a pálila slivovici. Tajně, samozřejmě. Jako většina lidí. Nikdy jsem ovšem neviděla, že by ji pila. Takže ji museli vypít Miroslav, Jan, Jaroslav, František…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
