Rolf Schild není Rothschild 1980
Před třiceti lety skončilo bizarní drama únosu rodiny Schildovy
Jako každým rokem promluvil Jan Pavel II. i na Květnou neděli roku 1980 k věřícím shromážděným pod okny své soukromé rezidence na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Konkrétně rozmlouval o dvou aktuálních událostech, a pokud někdy slova mění dějiny, ten den se to Janu Pavlovi vydařilo: jednak nezvykle otevřeně prohlásil, že církev nezůstane němá k čerstvé vraždě arcibiskupa Romera, který byl symbolem statečného odporu proti krutým vojenským režimům Střední Ameriky a propagátorem sociálních reforem. Papežova řeč dodala odvahu a podporu lidem, kteří se o okolnosti arcibiskupovy smrti nepřestali zajímat a po dlouhé desetiletí se zasazovali o její vyšetření, což nakonec vedlo ke svobodným volbám a pádu vojenské junty v San Salvadoru.
Druhá papežova promluva měla dopad dokonce bližší v čase i místě – vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích zadržovaných kvůli výkupnému bandity v chudých regionech Itálie, zvláště na Sardinii. Mezi nimi i německé židovské rodiny Rolfa Schilda.
Srdce jako motor
V roce 1980 bylo na Sardinii, která byla po Sicílii druhým nejchudším místem Itálie, zaznamenáno čtrnáct únosů. Nejčastěji byli terčem únosů bohatí italští byznysmeni trávící na Sardinii dovolenou. Mezi lidmi, za jejichž propuštění žádali sardinští bandité výkupné, byla i rodina Rolfa Schilda, která se však ocitla v zajetí velmi bizarní náhodou. Rolf Schild se narodil v roce 1924 do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
